Belgický Tervuren byl považován za starověkou Furu, tedy místo, kde v roce 727 zemřel svatý Hubert. Ve 13. století zde bylo opevněné sídlo Henryho I., vévody Brabantského. Zdejší kamenný hrad byl zničen v roce 1782 za Josefa II.
Tervuren
V letech 1884–85 král Leopold II. rozhodl o vytvoření výstavy o Belgickém Kongu, která měla nalákat investory pro další rozvoj této zámořské kolonie. Expozice byla předvedena v roce 1897 při mezinárodní výstavě v Bruselu v koloniálním paláci belgického architekta Albert-Philippe Aldophe. Tervuren byl při té příležitosti propojen s nedalekým Bruselem tramvajovou linkou.
Tervuren
V roce 1898 se palác kolonií proměnil v Musée du Kongo. Brzy však jeho prostory nestačily, a tak bylo rozhodnuto o výstavbě nového muzea. Jeho výstavba podle plánů francouzského architekta Charlese Giraulta byla zahájena v roce 1904 a dokončena v roce 1910. Monumentální neoklasicistní palác je obklopen velkou pravidelnou zahradou s množstvím litinových soch. Zahrada přechází v rozsáhlý přírodně krajinářský park s velkými vodními nádržemi, bukovými alejemi a loukami s průhledy. Z cizokrajných dřevin se zde můžeme setkat se sekvojovci (Sequoiadendron giganteum), ambroní (Liquidambar styraciflua) a na břehu jezera rostoucími mohutnými tisovci (Taxodium distichum). Park dále pokračuje do rozlehlých lesů mezi obcemi Jezus-eik, Rood Klooster a Groenendaal.
Tervuren
Uprostřed polesí bylo vybudováno rozsáhlé lesnické arboretum. Plány arboreta připravil profesor Charles Bommer, kurátor botanické zahrady v Meise. Arboretum bylo založeno v původním především bukovém lese na ploše přibližně 100 hektarů a v současnosti se v něm pěstuje kolem 460 dřevin (350 listnatých a 155 jehličnatých). Mírně zvlněná krajina umožnila ztvárnění řady atraktivních průhledů.
Tervuren
Je členěné geograficky na expozice západ a východ Severní Ameriky, Evropu, Asii a Chile. Dřeviny byly vysazovány „lesnicky“ – ve větším množství, takže návštěvník vnímá atmosféru exotických lesních porostů, nejenom jednotlivé stromy. Výsadba začala oblastmi Severní Ameriky, která je díky vzrostlým dřevinám nejpůsobivější. Asijské výsadby jsou mladší a protože jsou v zapojeném porostu, nejsou tak atraktivní. Keřové patro je zastoupeno poměrně málo, především několika skupinami pěnišníků (Rhododendron), dále zde najdeme například Acer circinalis a Ptelea trifoliata.
Tervuren

Tervuren

Z významnějších vzrostlých dřevin je možné jmenovat:

Abies cilicica
Abies concolor
Abies grandis
Abies homolepis
Abies veitchii
Acer macrophyllum
Alnus hirsuta
Araucaria araucana
Betula maximowicziana
Calocedrus decurrens
Carrya ovata
Castanea dentata
Catalpa ovata
Cedrus libanii
Cercidiphyllum japonicum
Cercidiphyllum magnificum
Cryptomeria japonica
Fagus grandifolia
Chamaecyparis obtusa
Kalopanax pictus
Larix leptolepis
Magnolia denudata
Magnolia kobus
Picea bicolor
Picea jezoensis
Picea sitchensis
Pinus contorta
Pinus nigra
Pinus wallichiana
Platanus orientalis
Prunus serotina
Pseudotsuga menziesii
Quercus cerris
Quercus frainetto
Sequoia sempervirens
Sequoiadendron giganteum
Zelkova serrata

Tervuren