Syn.: Thalictrum sibiricum L., Thalictrum styloideum L.
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité
Thalictrum foetidum
Rozšíření: Roste od Pyrenejského poloostrova přes Alpy, bývalou Jugoslávii, Kavkaz, jižní Ural a střední Asii až na východní Sibiř, zasahuje i do Mongolska a Číny. U nás jen v termofytiku a velmi vzácně mezofytiku. Hojněji se vyskytuje jen v Českém Krasu, roztroušeně pak ve středních Čechách. Je udávána i z Mostecka a na Moravě z Pavlovských vrchů.
Ekologie: Druh výslunných křovinatých strání a skal na vápencích nebo čediči, na půdách mělkých a kamenitých.
Biotop
Popis: Vytrvalá, 20–50 cm vysoká bylina. Oddenek je krátký, kořeny niťovité. Lodyha přímá, většinou nevětvená, na uzlinách často zprohýbaná, žláznatě pýřitá, mělce žlábkovaná. Dolní listy řapíkaté, horní přisedlé, všechny bez šupinových výrůstků, třikrát až čtyřikrát zpeřené, řapíky na bázi pochvovitě objímavé. Lístečky malé, okrouhlé nebo široce obvejčité, 3–10 mm dlouhé, žláznatě pýřité, vpředu trojlaločné. Květenství široce až chocholičnatě latnaté. Květy četné, stopkaté, nicí, okvětní lístky 4–5, vejčité, 4 mm dlouhé. Nitky tyčinek tenké, delší než okvětí, prašníky úzké. Semeníky přisedlé. Plodem je nažka. Druh kvete od června do srpna.
Thalictrum foetidumThalictrum foetidum
Ohrožení a ochrana: V ČR je žluťucha smrdutá zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2r), zákon ji chrání jako ohrožený druh (§3). Je uvedena v Červené knize Ukrajiny, chráněna je i v Maďarsku.
Thalictrum foetidum
Thalictrum foetidum
Fotografováno dne 21. 5. 2009 (Praha, PR Homolka).