Syn.: Thalictrum majus Crantz, Thalictrum jacquinianum Koch., Thalictrum silvaticum Koch
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Rozšíření: Západoevropský druh, zasahující do západní části střední Evropy. U nás roste jen v Čechách, zejména v západní, střední a jižní části. Na Českomoravské vrchovině na východní hranici areálu. Těžiště výskytu je v kolinním a suprakolinním stupni.

Ekologie: Druh světlých listnatých lesů, vlhčích luk, křovin a zarostlých skal. Preferuje nevápencové horniny.
Popis: Vytrvalá, 20–120(–150) cm vysoká bylina. Oddenek je krátký s neztlustlými kořeny. Lodyha krátce vystoupavá nebo přímá, rovnoměrně od báze po květenství listnatá, rovná nebo v uzlinách zprohýbaná, oblá nebo žlábkovaně hranatá, lysá, někdy nahoře řídce žláznatá, jednoduchá nebo v horní polovině větvená. Dolní a střední listy třikrát až čtyřikrát trojeně zpeřené, řapíky na bázi pochvaté, lístečky okrouhle obvejčité, vpředu troj až pětizubé, na líci tmavě, na rubu světleji zelené, nejvyšší listy menší, méně dělené, často přisedlé, v listeny přecházející. Lata je v obrysu vejčitá, rozkladitá nebo stažená. Květy velmi četné, malé, nicí, okvětní lístky 4–5, vejčité, 2–3 mm dlouhé, nitky tyčinek tenké, prašníky čárkovité. Plodem je nažka. Druh kvete v červnu a červenci, někdy až do srpna.


Ohrožení a ochrana: V ČR je žluťucha menší bez rozlišení poddruhu zařazena mezi ohrožené druhy (C3), zákonem však chráněna není.


Fotografováno ve dnech 27. 6. 2008 a 21. 5. 2009 (Praha, PR Chuchelský háj).









