Syn.: Cacao minor Gaertn., Cacao minus Gaertn., Cacao sativa Aubl., Cacao theobroma Tussac, Theobroma caribaea Sweet, Theobroma integerrima Stokes, Theobroma kalagua De Wild., Theobroma leiocarpum Bernoulli, Theobroma pentagonum Bernoulli, Theobroma saltzmanniana Bernoulli, Theobroma sapidum Pittier, Theobroma sativa (Aubl.) Lign. et Le Bey, Theobroma sativum (Aubl.) Lign. et Bey
Česká jména: kakaovník pravý (Presl 1846, Valíček 1989)
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité; Sterculiaceae Vent. – lejnicovité
Theobroma cacao
Rozšíření: Tropický strom pocházející ze Střední a severní části Jižní Ameriky, přibližně od Yucatánu po Amazonii. Spolu s dvacítkou dalších druhů rodu tvoří podúroveň deštných pralesů. Kakaovník byl teprve na přelomu 19. a 20. století přenesen do západní Afriky, odkud dnes pochází značná část produkce (zejména Pobřeží Slonoviny, Ghana, Nigérie a Kamerun). Pěstuje se rovněž v Latinské Americe (Brazílie, Ekvádor, ale i Dominikánská republika) a v jihovýchodní Asii a Oceánii (Malajsie, Indonésie, Papua-Nová Guinea, Šalomounovy ostrovy).
Ekologie: Vyžaduje prostředí v nižších nadmořských výškách s vysokými teplotami i srážkami, ale přitom roste spíše na mezických stanovištích; kromě humusem bohatých půd vyžaduje i přistínění. V průběhu roku je zapotřebí teplot 21–32 °C (teploty nesmí klesnout pod 15 °C) a 1500–2500 mm srážek, které jsou pravidelně rozděleny v průběhu celého období; v žádném měsíci by neměly klesnout pod 100 mm. Rostliny kvetou celý rok a jsou opylovány mouchami. V kultuře jsou zejména plody napadány plísněmi.
Theobroma cacao
Popis: Stálezelený strom dorůstající výšky 4–8 m. Listy jsou střídavé, řapíkaté, kopinaté, 10–40 cm dlouhé a 5–20 cm široké, celokrajné, na vrcholu tupě špičaté nebo zašpičatělé. Poměrně drobné květy vyrůstají přímo z kmene nebo ze silnějších větví (kauliflorie), jsou pětičetné, mají narůžovělý, vně pýřitý volný kalich; korunní lístky jsou rovněž volné, bílé, téměř průsvitné, dole člunkovité, výše zúžené a kopisťovitě rozšířené; tyčinek je 8–10, polovina z nich je sterilních, ty tvoří dlouhé, špičaté, červenohnědé výrustky, fertilní tyčinky mají prašníky ukryty v rozšířených částech korunních lístků; gyneceum tvoří svrchní semeník, čnělka je tenká, zakončená pětilaločnou bliznou. Plodem je bobule, 15–30 cm dlouhá a 8–10 cm široká, dosahující váhy až 0,5 kg, za zralosti žlutá nebo červenohnědá, obsahující v kašovité dužnině 20–60 semen. Plody dozrávají asi 6 měsíců.
Theobroma cacao
Theobroma cacaoTheobroma cacao
Theobroma cacaoTheobroma cacao
Theobroma cacaoTheobroma cacao
Využití: Semena obsahují alkaloidy, z nich nejdůležitější je theobromin, který má povzbuzující účinky poněkud podobné kofeinu. Dále obsahují značné množství tuku (kakaové máslo). Kakaovník využívali Indiáni již v předkolumbovské době, zřejmě Mayové objevili jeho zpracování na čokoládu. Pro některé středoamerické kmeny měl kakaovník zásadní význam jako potravina i jako magická a obřadní rostlina. Dužninu z plodů lze konzumovat jako ovoce, na kakaovém másle nebo oleji se připravují další pokrmy; čokoláda a kakaový nápoj mají význam jako energetická a povzbuzující potravina.
Poznámka: Zpracování kakaa je poměrně složitý proces, při kterém se semena s částí dužniny nejprve nechají poněkud zkvasit (kakao se tak zbavuje trpkosti), posléze jsou semena vymyta, opražena a rozdrcena na kaši, jejímž dochucením vzniká čokoláda. Stlačením lze z této kaše extrahovat kakaové máslo; tímto krokem vzniká čistý kakaový prášek.
Theobroma cacaoTheobroma cacao
Theobroma cacao
Theobroma cacao
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 10. 4. 2005 (Srí Lanka, Matale), 13. 9. 2008 (Réunion, St-Philippe), 19. 2. a 4. 3. 2009 (Kostarika, Boca Tapada a Sixaola) a 3. 2. 2011 (Seychely, Mahé: Les Canelles).