Syn.: Thunbergia grandiflora var. laurifolia (Lindl.) Benoist
Česká jména: šmatatka (Presl 1846), smatavka (Mareček 2001)
Čeleď: Acanthaceae Juss. – paznehtníkovité
Thunbergia laurifolia
Rozšíření: Je původní v jihovýchodní Asii – od Barmy přes Indočínu až po Malajsii. Jako okrasná rostlina je však rozšířena po celém tropickém i subtropickém pásmu, zdomácněla v Austrálii (Northern Territory, Queensland), na Havajských ostrovech, Fidži a Francouzské Polynésii. Mnohde se stává invazivním a potlačuje původní vegetaci.
Ekologie: Roste na okrajích tropických lesů, ale i v blízkosti lidských sídel, kde je často pěstována jako okrasná či užitková rostlina. Potřebuje vlhčí stanoviště a současně dostatek světla.
Popis: Popínavý keř s hlízovitě ztlustlými kořeny a výhony, které dosahují délky až 15 m. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, eliptické až kopinaté, 7–18 cm dlouhé a 2,5–6 cm široké, na bázi zaokrouhlené, celokrajné nebo někdy s 2–4 nevýraznými zuby na okraji, na vrcholu zašpičatělé. Nevonné květy vyrůstají z paždí listů nebo v hroznech až několik desítek centimetrů dlouhých, kalich zakrývají dva srostlé listence, trubka je zhruba 8 cm dlouhá, koruna je široká zhruba 6–8 cm, světle modrofialová, v jícnu žlutá či bílá, jeden z korunních cípů je nápadně širší než zbývající. Plody jsou eliptické, 1 × 4 cm, každý obsahuje 2–4 hnědá semena.
Záměny: Velice podobná Thunbergia grandiflora se liší hlavně tvarem listů, které jsou srdčité, výrazně širší a mají několik výrazných zubů na okraji, plody jsou kulovité.
Využití: Pěstuje se jako okrasná rostlina v parcích a zahradách v tropických i subtropických zemích, často se využívá na pokrytí různých pergol či zídek. Jednotlivé květy se otevírají v ranních hodinách a ještě téhož dne večer vadnou. Opyluje jí hmyz, rostlina se však šíří nejen semeny, ale i úlomky kořenů odplavenými v době monzunů vodou na nové stanoviště. Lze jí i snadno řízkovat. Existují kultivary i s bílými či červenofialovými květy či panašovanými listy.
Ve své domovině je to i poměrně široce využívaná léčivá rostlina. Lidoví léčitelé doporučují rozdrcené čerstvé listy používat na drobná řezná poranění, údajně list vložený do ucha pomáhá i léčit hluchotu, což by snad mohlo fungovat při zánětech zvukovodu, protože rostlina má antiseptické účinky. V minulosti byla považována i za téměř univerzální protijed. Každopádně odvar z čerstvých listů prokazatelně snižuje horečku.
Ze sušených či fermentovaných listů se připravuje čaj, který pomáhá tělu snadněji se zbavovat následků požívání alkoholu a drog. Skutečně obsahuje hojnost antioxidantů a je v tomto ohledu účinnější než zelený čaj či rooibos.
Thunbergia laurifolia
Thunbergia laurifolia
Fotografováno dne 5. 2. 2012 (Thajsko, ostrov Ko Chang).

Literatura:
Chan, E. W. C., Lim, Y. Y. (2006): Antioxidant activity of Thunbergia laurifolia tea. Journal of Tropical Forest Science 18 (2): 130–136.