Syn.: Thymus chamaedrys var. alpestris (Tausch ex A. Kern.) Čelak., Thymus serpyllum f. alpestris Čelak., Thymus serpyllum f. formosus Lyka, Thymus serpyllum f. serta-saxorum Lyka, Thymus subalpestris Klokov
Česká jména: mateřídouška alpská (Dostál 1950), mateřídouška alpinská (Kubát 2002)
Slovenská jména: materina dúška alpská (Dostál 1950), dúška alpská (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Lamiaceae Lindl. – hluchavkovité
Thymus alpestris
Rozšíření: Mateřídouška s nevelkým areálem od Krkonoš po Východní Karpaty. Výskyt byl zaznamenán pouze v ČR, Polsku, na Slovensku, Ukrajině a v Rumunsku. V ČR roste pouze ve vyšších polohách Krkonoš; výskyt v Krušných horách je sporný. Na Slovensku je mnohem hojnější: byla zjištěna především v horských skupinách, které dosahují nad horní hranici lesa, obzvláště je hojná v partiích budovaných krystalickými horninami (Vysoké, Západné a Nízké Tatry).
Ekologie: Roste na otevřených, suchých, výslunných stanovištích nad horní hranicí lesa. Je vázána na mělké půdy skalních hřbítků a terásek, kamenitých svahů, převážně na nevápencových horninách. Lokality leží v nadmořské výšce 900–2300 m, výjimečně níž.
Thymus alpestris
Popis: Nízký polokeřík nebo keřík s poléhavými až plazivými stonky zakončenými sterilním výhonem; květonosné stonky vyrůstají v paždí listů v určité vzdálenosti od vrcholu, jsou vystoupavé, dorůstají 2–8(–13) cm, jsou ostře čtyřhranné, chlupaté pouze na hranách a vzácně s řídkými chlupy na ploše užší vypouklejší strany. Listy jsou vstřícné, řapíkaté; čepel je široce až okrouhle vejčitá, 6–11(–14) mm dlouhá a (3–)4–7(–10) mm široká, víceméně lysá, žilnatina na rubu listů je slabě vyniklá, postranní žilky směrem k okraji listu slábnou až mizí. Květenství je složeno z několika nahoře sblížených, níže oddělenějších lichopřeslenů; kalich je asi 4 mm dlouhý; koruna je dvoupyská, 5–7 mm dlouhá, obvykle sytě růžová; tyčinky jsou 4, u funkčně samičích rostlin často zakrnělé; gyneceum se svrchním semeníkem a dvoulaločnou bliznou. Plody jsou vejcovité, asi 0,8 mm dlouhé tvrdky.
Thymus alpestris
Záměny: Podobný vzrůst má druh Thymus pulcherrimus, který se odlišuje žilnatinou na listech, jejíž postranní žilky se podél okraje spojují a tvoří zduřelý val po obvodě; rostliny v ČR a převážná většina v Západních Karpatech náležejí poddruhu Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus, který se navíc liší méně ostře hranatými lodyhami, často chlupatými i na plochách stran. V ČR se tyto dva druhy nikde nesetkávají; v územích, kde rostou oba, mají odlišné preference vůči horninovým podkladům: T. pulcherrimus dává přednost bazickým, T. alpestris kyselým. Jiný problém je odlišení druhu Thymus alpestris od nejběžnější středoevropské mateřídoušky Thymus pulegioides subsp. pulegioides, který však má odlišný typ vzrůstu: květenství se tvoří na vystoupavých koncových stoncích, zatímco sterilní výběžky jsou krátké, úžlabní; odění stonků a listů je totožné. Oba tyto taxony obsahují stejné silice a jsou shodné i karyologicky; není vyloučeno, že přechodné typy lze nalézt v místech vzájemného kontaktu obou taxonů. Jejich existence zavdává spekulacím o klasifikaci Thymus alpestris jen na úrovni subspecie.
Ohrožení a ochrana: V České republice je tato mateřídouška velmi lokální, a proto v Červeném seznamu je zařazena mezi silně ohrožené druhy (C2r).
Thymus alpestris
Thymus alpestris
Fotografoval Pavol Eliáš jun., v červenci 2006 (Slovensko, Belianské Tatry).