Syn.: Tilia ulmifolia Scop., Tilia microphylla Vent., Tilia europaea auct., Tilia parvifolia Ehrh. ex Hoffm.
Česká jména: lípa malolistá (Presl 1819, Presl 1846, Opiz 1852, Sloboda 1852, Čelakovský 1879, Polívka 1912), lípa srdčitá (Dostál 1950), lípa malolistá (Dostál 1989), lípa malolistá, lípa srdčitá (Hejný 1992), lípa srdčitá, lípa malolistá (Kubát 2002)
Slovenská jména: lípa malolistá (Reuss 1853), lipa malolistá (Novacký 1936), lipa srdcovitá (Dostál 1950), lipa malolistá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Malvaceae Juss. – slézovité; Tiliaceae Juss. – lípovité
Tilia cordata

Tilia cordata

Rozšíření: Rozšířena po celé Evropě s výjimkou severní poloviny Skandinávie a nejjižnějších koutů Evropy. Roste také na Korsice, Kavkaze a Krymském poloostrově. Strom je často vysazován, a tak překonává své přirozené geografické hranice. U nás roste po celém území od nížin po nižší hory.
Ekologie: Přirozeně roste na humózních a vlhčích půdách, v lesích suťových, lužních, v dubohabřinách.
Popis: Statný strom s pravidelnou korunou, vysoký až 30 m. Kmen má hladkou borku, která později ve stáří puká a praská, korunu tvoří husté větve. Při bázi kmene nebo větví často zmlazuje výmladky. Letorosty jsou načervenalé, lysé. Čepel listu je srdčitá, po okraji pilovitá, na rubu šedozelená, v paždí žilek s chomáčky rezavých chlupů, žilnatina 3. řádu téměř nevystoupavá, málo výrazná a nerovnoběžná. Květy po 4–12 v odstávajícím květenství ležícím víceméně na listech. Kvete od června do července, a to zhruba o 2 týdny později než lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Plody jsou kulovité, nevýrazně žebernaté, lehce smáčknutelné.
Využití: Lípa srdčitá je už od pradávna často vysazována v kulturní krajině, při lidských sídlech jako strom návesní, rodový, památný, jako součást alejí. Vyniká jako solitérní strom. Její měkké dřevo je využíváno v řezbářství. Květ se sbírá pro léčivé účinky (např. do čajů).
Tilia cordataTilia cordata
Fotografováno dne 2. 7. 2005 (Královské Poříčí).