Syn.: Tilia alba Aiton, Tilia argentea DC., Tilia pannonica Jacq. ex Lang, nom. inval., Tilia rotundifolia Vent.
Česká jména: lípa plstnatá (Dostál 1950), lípa stříbrná (Kubát 2002)
Slovenská jména: lipa plstnatá (Dostál 1950), lipa striebristá (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Malvaceae – slézovité
Rozšíření: Druh jihovýchodní Evropy, areál se táhne od Maďarska a jihozápadu Ukrajiny přes Balkánský poloostrov po Rumunsko a Bulharsko. Je vysazován v parcích a stromořadích v teplejších oblastech. Na území Česka byl poprvé vysazen snad už v roce 1794 (Nové Dvory).
Ekologie: Listnaté lesy na svazích, ale v nižších polohách, obvykle v nadmořských výškách 150–450 m, výškové maximum leží téměř v 1000 m n. m. Kvete později než naše domácí druhy lip.
Popis: Strom, až 40 m vysoký, s široce kuželovitou korunou. Borka zůstává dlouho hladká; letorosty jsou plstnaté, pupeny šedé, plstnaté. Listy jsou řapíkaté, řapík dosahuje až poloviny délky čepele, která je 7–10 cm dlouhá, široce vejčitá, na bázi srdčitá, na okraji 1–2krát pilovitá, svrchu tmavě zelené, na rubu s hvězdicovitými trichomy, šedobíle plstnatá, v paždí žilek bez chomáčku chlupů, avšak s početnými krátkými kyjovitými chlupy červenohnědé barvy na hlavních žilkách, které se často objevují roztroušeně i na žilkách 2. a 3. řádu. Květenství je nicí; listen s hvězdovitými trichomy; květy po 3–10, silně vonné, staminodia vyvinuta, přímá, tyčinky kratší než korunní lístky. Oříšky až 12 mm dlouhé, vejcovitě elipsoidní, zašpičatělé, na průřezu okrouhlé, nezřetelně žebernaté, oplodí dřevnaté a plstnaté.
Využití: Vysazovaná jako okrasná, především v teplejších oblastech, dekorativní díky šedobílé barvě rubu listu. Dobře snáší sucho i znečištěné ovzduší, proto se vysazuje ve městech, roste rychle, ale je krátkověká. Květy se nehodí ke sběru. O této lípě se traduje, že její nektar je jedovatý pro naše opylovače. Důvodem má být přítomnost cukru manóza, který je údajně pro hmyz jedovatý. Poslední výzkum ukazuje spíše na to, že v době, kdy kvete lípa stříbrná, není ve městech pro velké množství opylovačů dostatek dalších květů, takže ti následně hynou hlady z důvodu velké konkurence.
Fotografovali Naděžda Gutzerová, ve dnech 18. 6. 2014 (Česko, Čechy, Záboří nad Labem), 25. 5. a 12. 11. 2014 (Čechy, Slatiňany, zámecký park); Ladislav Hoskovec, dne 8. 9. 2020 (Čechy, Průhonice, Dendrologická zahrada VÚKOZ).