Syn.: Cereus macrogonus Salm-Dyck, Echinopsis macrogona (Salm-Dyck) Friedrich et G. D. Rowley, Echinopsis pachanoi (Britton et Rose) Friedrich et G. D. Rowley, Echinopsis peruviana (Britton et Rose) Friedrich et G. D. Rowley, Trichocereus macrogonus var. peruvianus (Britton et Rose) Lodé, Trichocereus pachanoi f. peruvianus (Britton et Rose) F. Ritter, Trichocereus peruvianus Britton et Rose
Čeleď: Cactaceae Juss. – kaktusovité
Trichocereus macrogonus
Rozšíření: Andský druh, původní snad jen v peruánských horách, avšak v širší oblasti po staletí pěstovaný jako magická i okrasná rostlina, dnes se vyskytuje v oblasti od Ekvádoru přes Peru a Bolívií až po severní Chile a severozápadní Argentinu.
Ekologie: Roste na suchých stanovištích, na skalnatých a kamenitých svazích, původně snad v nadmořských výškách od 2000 do 3000 m. Objevuje se v blízkosti lidských sídlišť, vysazuje se do živých plotů i jako okrasná rostlina do parků a zahrad.
Trichocereus macrogonus
Popis: Kaktus sloupovitého habitu, dorůstající výšky 2–4(–5) m a dosahující průměru 6–15(–20) cm. Stonky jsou přímé, chudě větvené, šedozelené, se 7–8 na vrcholu zaokrouhlenými žebry, která jsou až 2,5 cm široká a 2 cm vysoká. Areoly jsou okrouhlé, šedé nebo hnědé, dosahují průměru až 6 mm, centrální trny po 1–3, zhruba 3,3 cm dlouhé, hnědé, postranních trnů může být až 8, jsou 2–8 cm dlouhé. Květy se objevují při vrcholu stonku, jsou nálevkovité, až 21 cm dlouhé, okvětní lístky jsou asi 10 mm dlouhé, žlutozelené nebo žluté s hnědou kresbou, vzácně i růžové.
Taxonomická poznámka: Pro tento kaktus se používá španělské jméno „San Pedro“, eventuálně místní jména „achuma“ nebo „huachuma“, v botanické praxi se potom dosud běžně hovoří o druzích Echinopsis pachanoi nebo Echinopsis peruviana, přičemž jejich přesné rozlišení činí obvykle nemalé potíže. Nedávná studie v časopise Haseltonia (2012) poukázala na nesrovnalosti v použití těchto jmen a spojila oba uvedené taxony do druhu Trichocereus macrogonus, přičemž podtrhla jejich určitou taxonomickou vyhraněnost. Byly rozlišeny dvě variety: nominátní, která zahrnuje dřívější taxon E. peruviana, a Trichocereus macrogonus var. pachanoi, do níž byl zařazen E. pachanoi. Morfologický rozdíl mezi těmito varietami spočívá především v přítomnosti či absenci trnů (T. macrogonus var. macrogonus – trnů je 18–20, v nichž 3–4 jsou výrazné, až 5 cm dlouhé, stonky jsou až 5 m vysoké, větve přímé nebo vystoupavé, dosahující průměru 16–20 cm; T. macrogonus var. pachanoi – trny zcela chybí nebo jen po 3–7, jsou zhruba 1–2 cm dlouhé, všechny skoro stejné, stonky jsou 2–4 m vysoké, větve přímé, dosahující průměru 6–15 cm).
Využití: Kaktus San Pedro je nefalšovanou jihoamerickou rostlinnou legendou. Byl pěstován zřejmě už v předkolumbovské éře a ceněn jako prostředek navozující alternativní stavy vědomí. Je skutečně ohromně vzrušující pročítat předlouhé pasáže etnografických zvěstí o jeho účincích. Ve skutečnosti je množství meskalinu v rostlinách značně kolísavé, v některých rostlinách až skoro zanedbatelné. Je pravděpodobné, že pro rituální užití byly šamany vybírány z přírody jen rostliny některé, na vlastním těle šamanově ozkoušené.
Ohrožení a ochrana: Druh je stejně jako všechny ostatní kaktusy chráněn mezinárodní obchodní úmluvou CITES.
Trichocereus macrogonus
Trichocereus macrogonus
Trichocereus macrogonus
Trichocereus macrogonus
Fotografovala Věra Svobodová, dne 18. 9. 2015 (Peru, Chavín de Huántar).