Syn.: Vandenboschia speciosa (Willd.) Kunkel, Trichomanes radicans auct., non Sw.
Čeleď: Hymenophyllaceae Link – blánatcovité
Trichomanes speciosum
Rozšíření: Atlantský druh vyskytující se v západní a jihozápadní Evropě a Makaronésii. Jedinci s úplným životním cyklem vytvářející i sporofyly (výtrusonosné listy) se vyskytují při pobřeží Britských ostrovů, ve francouzské Bretani, na severozápadě Itálie, na Pyrenejském poloostrově v severní části (Španělsko), při západním pobřeží (Portugalsko) i na jihu u Gibraltarské úžiny, také Azorské a Kanárské ostrovy, Madeira.
V České republice rostou pouze vegetativně se množící populace gametofytů, které nevytvářejí formu tvořící spory. Poprvé byly objeveny v roce 1993 v Labských pískovcích, od té doby byly nalezeny ve většině pískovcových skalních měst (v Českém Švýcarsku, Kokořínsku, Českolipsku, v Českém ráji, Klokočských skalách, Prachovských skalách).
Ekologie: Vláskatec tajemný je jedinečný mezi evropskými kapradinami tím, že generace sporofytů (vzrostlých rostlin) a gametofytů mají jinou ekologickou toleranci. Sporofyty vyžadují vlhkost a stín, rostou na trvale vlhkých skalách, v hlubokých prohlubních, v chráněných roklích často v blízkosti vodopádů nebo jeskynních vchodů, na útesech, nad zavodňovacími kanály (na Madeiře), dokonce ve starých studních (v Bretani). Jsou citlivé k mrazu, proto se vyskytují jen v nižších nadmořských výškách. Populace sporofytů jsou většinou velmi malé. Vegetativně se množící gametofyty snesou o něco sušší, chladnější a tmavší stanoviště, jejich populace jsou mnohem četnější. Jsou považovány za relikt dřívějšího rozšíření tohoto druhu ve střední Evropě. V současných podnebných podmínkách nejsou schopné vytvořit formu produkující spory. V ČR je najdeme na pískovcových skalách pod převisy, v jeskyních, hlubokých štěrbinách, voštinách a prohlubních s vyrovnaným mikroklimatem, kde zpravidla nemají konkurenci dalších druhů rostlin.
Trichomanes speciosum
Popis: Vzrostlá rostlina s výtrusonosnými listy – sporofyly – je středně velká kapradina vyrůstající z plazivého chlupatého oddenku. Řapík je křídlatý a tvoří asi třetinu délky listu. Jemné průsvitné listy vytrvávají několik let. Mají délku většinou 20–35(–45) cm, jsou v obrysu trojúhelníkové nebo vejčité, jednoduché až 4krát zpeřené, úkrojky podlouhle vejčité, tupé. Čepel je z jedné vrstvy buněk jako u jiných blánatcovitých (patří k vývojově nejstarším skupinám rostlin), neobsahuje žádné průduchy. Výtrusy se tvoří na koncích listových úkrojků, sporangia jsou na sloupku, který je vlastně pokračováním listové žilky. Ostěra, která kryje sporangia, je úzce rourkovitá.
Gametofyty – vláknitá prothalia – se podobají spíše některým druhům zelených řas. Vytvářejí sice četné gamety, ale množí se pouze vegetativně. Vlákna mají výšku asi 1 cm, rozvětvují se téměř v pravém úhlu. Rhizoidy jsou světle hnědé nebo bezbarvé.
Trichomanes speciosum
Ohrožení a ochrana: Je uveden v Červené knize Velké Británie, Francie a Irska. Je chráněn Bernskou úmluvou o ochraně evropských volně žijících živočichů a planých rostlin a jejich stanovišť, dále směrnicí o stanovištích EU. V ČR je řazen do kategorie silně ohrožených druhů (C2r), podle pozměňovací vyhlášky (175/2006 Sb.) je zařazen už i k druhům zákonem chráněným, a to rovněž v kategorii silně ohrožených (§2). Chráněným druhem je i v Polsku, Irsku, Francii a Španělsku.
Trichomanes speciosum
Trichomanes speciosum
Fotografováno ve dnech 26. 5. 2008 (sporofyty – Portugalsko, Madeira, leváda Portela) a 21. 6. 2008 (gametofyty – České Švýcarsko, okolí České Kamenice).