Syn.: Chrysaspis grandiflora (Schreb.) Hendrych, Trifolium speciosum Willd., Trifolium violaceum Davidov
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Trifolium grandiflorum
Rozšíření: Roste ve Středozemí a na Blízkém východě. Nejzápadněji zasahuje do jižní Itálie, dále roste na jihu Balkánského poloostrova, na ostrovech v Egejském moři, v turecké Anatolii a zasahuje i do Sýrie, Libanonu, Izraele, Arménie, Ázerbájdžánu a Íránu. Výskyt na Krymu je nejistý.
Ekologie: Provází nezapojenou vegetaci na kamenitých svazích, ale i na lesních světlinách. Vystupuje do nadmořské výšky asi 1100 m.
Trifolium grandiflorum
Popis: Jednoletá, 10–60 cm vysoká bylina; lodyhy jsou vystoupavé, přitiskle nebo odstále chlupaté. Listy jsou střídavé, trojčetné; lístky jsou podlouhlé až eliptické, 0,8–1,5 cm dlouhé, prostřední lístek je krátce řapíčkatý; palisty jsou podlouhlé až kopinaté. Květenství je zprvu vejcovitý, posléze až válcovitý strboul o 8–20 květech; květní stopky jsou lysé; kalich je asi 5 mm dlouhý, s nestejnými, většinou lysými nebo na konci brvitými zuby; koruna je hnědofialová, 7–9(–11) mm dlouhá, pavéza není řasnatá. Plody jsou jednosemenné, krátce stopečkaté, ukryté ve vytrvalé koruně.
Poznámka: Ačkoli to není na první pohled patrné, patří do skupiny „žlutých“ jetelů, někdy uvažovaných jako samostatný rod Chrysaspis. Z našich druhů je příbuzný např. jetel ladní (Trifolium campestre).
Trifolium grandiflorum
Trifolium grandiflorum
Fotografoval Mário Duchoň, dne 16. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Akseki a Konya, Karacaören).