TRIMEZIA MARTINICENSIS (Jacq.) Herb.

Syn.: Cipura martinicensis (Jacq.) Kunth, Cipura semiaperta Heynh., Ferraria lurida Salisb., Iris martinicensis Jacq., Lansbergia caracasana de Vriese, Lansbergia martinicensis (Jacq.) Baker, Lansbergia meridensis Klatt, Marica martinicensis (Jacq.) Ker Gawl., Marica semiaperta G. Lodd., Poarchon fluminensis Allemão, Remaclea funebris C. Morren, Sisyrinchium fluminense Vell., Sisyrinchium galaxioides Gomes, Trimezia bahiensis Ravenna, Trimezia caracasana (de Vriese) Benth. et Hook. f. ex B. D. Jacks., Trimezia connata Ravenna, Trimezia galaxioides (Gomes) Ravenna, Trimezia lurida Salisb., Trimezia meridensis Herb., Trimezia semiaperta (G. Lodd.) Ravenna, Tritonia riparia Cordem., Vieusseuxia martinicensis (Jacq.) DC., Xanthocromyon herbertii H. Karst.
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité

Trimezia martinicensis

Rozšíření: Neotropický druh s areálem sahajícím od Malých Antil a Venezuely až po severní Bolívii a východní Brazílii (Amazônia, Caatinga, Cerrado, Mata Atlântica).

Ekologie: Roste v mlžných a galeriových lesích, v křovinaté vegetaci, avšak také na stanovištích ovlivňovaných lidskou činností. Kvete v dopoledních hodinách.

Trimezia martinicensis

Popis: Vytrvalá bylina s vejcovitou hlízkou a s lodyhou přímou, 80–100 cm dlouhou, jednoduchou nebo chudě větvenou, v průřezu okrouhlou. Listy jsou trávovité až úzce kopinaté, 20–100 cm dlouhé a až 1,2 cm široké. Květenství je terminální, květy vyrůstají jednotlivě nebo po 2–6; toulec je až 2,5 cm dlouhý; květy jsou žluté, na bázi nahnědlé, vnější okvětní cípy jsou obvejčité, vzpřímené nebo rozestálé, 19–25 mm dlouhé a 10–13 mm široké, vnitřní okvětní lístky jsou užší, stočené do podoby písmene S a směřující ke středu květu; tyčinky jsou 3–4 mm dlouhé, čnělka je 5–7 mm dlouhá. Plodem je elipsoidní tobolka, 13–20 mm dlouhá.

Záměny: Velmi často je tento druh zaměňován s poněkud podobným druhem Trimezia steyermarkii, který se vyskytuje ve Střední Americe a na severu Jižní Ameriky. Ten má však na bázi okvětních cípů kresbu spíše bronzově skvrnitou a jeho vnitřní okvětí cípy nesměřují do středu květu, ale jsou ven odstálé.

Využití: V kultuře se tento druh objevuje méně často než T. steyermarkii, je však využíván antilskou tradiční medicínou.

Poznámka: K rodu Trimezia je v současnosti řazeno 75 druhů (POWO 2022), všechny pocházejí z tropů a subtropů Nového světa.

Trimezia martinicensis
Trimezia martinicensis

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 27. 1. 2022 (Trinidad a Tobago, ostrov Trinidad, Caroni Swamp).