Syn.: Gladiolus cristatus Trew, Gladiolus securiger Aiton, Ixia flabellularis Vahl, Ixia squalida Thunb., nom. illeg., Ixia thunbergii Roem. et Schult., Montbretia securigera (Aiton) DC.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Tritonia securigera
Rozšíření: Areál se rozkládá v Jihoafrické republice v provinciích Western a Eastern Cape, a to především v pohořích Outeniqua, Tsitsikamma a v kotlině Klein Karroo, na východ zasahuje až po město East London.
Ekologie: Stanovištěm jsou otevřené křoviny karoidního typu (s četnými sukulenty) na jílovitých půdách, v územích s převažujícími zimními srážkami. Kvete na jaře.
Tritonia securigera
Popis: Vytrvalá bylina s kulovitou bazální stonkovou hlízou pokrytou vláknitým obalem, vysoká 15–40 cm. Listy jsou víceméně přízemní, dvouřadé, mečovité, často srpovitě prohnuté, asi 8 cm dlouhé, s výraznou střední žilkou. Z hlízky vyrůstají zpravidla 2 květonosné lodyhy, květenství je srpek; květy vyrůstají z úžlabí listenů, jsou souměrné; listeny jsou blanité, na vrcholu s 3 zuby; okvětí je nálevkovité, sytě oranžové, trubka je uvnitř světlejší a tmavěji žilkovaná, také horní cíp bývá někdy světlejší než ostatní, na 3 dolních užších cípech jsou nad bází nápadné vysoké žluté zubovité výrustky; tyčinky jsou 3, obloukovité; semeník je spodní. Plodem je kulovitá až elipsoidní tobolka.
Ohrožení a ochrana: Často tvoří bohaté populace, proto patří podle Červeného seznamu flóry Jihoafrické republiky (2009) k druhům vyžadujícím pozornost (LC – least concern).
Tritonia securigera
Tritonia securigera
Tritonia securigera
Fotografováno dne 20. 9. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Oudtshoorn, Buttelsdrift).