Název knihy: Rostliny přírodního parku Drahaň-Troja
Autor: Daniel Hrčka
Vydal: Botanická zahrada hl. m. Prahy a Grada Publishing. Praha 2007.
1. vydání, celobarevná publikace, 112 fotografií,
242 stran, cena 350 Kč.
V polovině listopadu roku 2006 vydala Botanická zahrada hl.m. Prahy ve spolupráci s nakladatelstvím Grada Publishing knihu, která si v řadě ohledů zasluhuje pozornost. Přestože se kniha prezentuje jako „Rostliny přírodního parku“, jde v podstatě o velmi podrobně zpracovanou květenu velmi malého území na severu Prahy. Čitatel už jistě chápe, že se nejedná o lakonicky napsanou knihu s velkými písmeny a fotografiemi přes celou stranu (kterých tu ostatně mohlo být více), sepsanou během několika večerů.
Za stránkami knihy se schovávají floristické údaje autora, které sahají do začátku 90. let, doplněné o údaje z veškeré literatury, která by se byť jen okrajově mohla vztahovat ke studovanému území (jen citací v přiloženém výčtu literatury je téměř stovka). Přitom nechybí údaje z nejstarších prací z 19. století. Kniha tak představuje výsledky rozsáhlého srovnání rozšíření všech druhů cévnatých rostlin, které byly z území přírodního parku zaznamenány, ať již v současnosti nebo i v minulosti (druhy původní, zavlečené, občasně zplanělé, vyhynulé nebo i záměrně vysazené do volné přírody v rámci genofondových programů).
Po úvodní části zahrnující nezbytná poděkování a vysvětlení důvodů vzniku knihy, následuje podrobná charakteristika přírodního parku jako celku – historie výzkumu, osídlení a vliv člověka na krajinu přírodního parku (vliv člověka ve studovaném území ostatně s vývojem přírody velmi úzce souvisí). Nechybí ani charakteristika vegetačních jednotek a nadstandardně je doplněna rekonstruovaná vegetace území přírodního parku, tzn. vegetace, která by se ve studovaném území mohla vyskytovat za současného klimatu v krajině bez ovlivnění člověka.
Třetí kapitola je věnována vybraným přírodním celkům, které si zasluhují pozornost – nejde jen o vlastní chráněná území (Zámky, Čimické údolí, Bohnické údolí, Podhoří, Salabka, Havránka, Velká skála, Trojská a Jabloňka), ale i další území, které stojí poněkud neodůvodněně stranou zájmu ochrany přírody i veřejnosti zajímající se o ochranu přírody (Drahanské údolí, Sklenářka a Hrachovka a Zoologická zahrada). Zejména v těchto kapitolách je patrné, že mohl být dán větší prostor fotografiím, při jejichž velikosti si lze jen mlhavě vytvořit představu o významu a důvodech vyhlášení za zvláště chráněná území.
Následuje kapitola o naučné stezce – text v podstatě odpovídá textu již dříve autorem vytvořeném pro potřebu botanické zahrady.
Dále nechybí ani vysvětlující text vztahující se k použité metodice a možným zkreslením při excerpci literatury.
Nejrozsáhlejší část práce tvoří floristika cévnatých rostlin (připomeňme, že jejich celkový počet přesahuje hranici 1 000 druhů). Aby kapitola byla schůdnější i pro laické uživatele, je každý druh uveden nejprve českým názvem a převládajícím typem společenstva, ve kterém se vyskytuje. Zde dlužno podotknout, že jistě cennými údaji bude rozšíření některých ruderálních druhů (zejména zástupců merlíků – rod Chenopodium, lebed – rod Atriplex a laskavců – rod Amaranthus) a druhů v poslední době rychle se šířících (např. rozchodník španělský – Sedum hispanicum, slunečnice topinambur – Helianthus tuberosus a dalších). Nechybí ani informace o druzích vysazovaných do volné přírody a odtud občasně zplaňujících (např. rozchodník pochybný – Sedum spurium, barvínek menší – Vinca minor, modřence – Muscari botryoides a M. neglectum, chrpa bělavá – Centaurea dealbata, kolotočník ozdobný – Telekia speciosa, máta huňatá – Mentha ×villosa, lilík mochyňovitý – Nicandra physalodes a další). Nutno ocenit i pojednání o rozšíření některých kritických skupin – zejména hlohů (rod Crataegus). V této souvislosti je např. zajímavé, že dříve tradovaná informace o výskytu četných druhů a kříženců hlohů v chráněném území Havránka (část Pustá vinice) se nepotvrdila. Nejsou opominuty ani druhy nalezené již za hranicí přírodního parku (v textu odlišné jiným typem písma).
Pozornost je věnována i ohrožení a ochraně květeny přírodního parku. Zde jen doplňme, že u každého druhu v komentovaném seznamu je doplněna kategorie ohrožení podle červeného seznamu a kategorie ohrožení dané zákonem (resp. prováděcí vyhláškou). Velmi vhodnou a vítanou kapitolou je slovníček místopisných pojmů, který mapuje významné orientační body a historické památky. Nechybí ani anglický souhrn a seznam použité a doporučené literatury.
Přestože hlavním obsahem publikace je vlastní text, není možné se nezmínit ani o grafické úpravě, která dotváří celkový rámec knihy. Výsledný produkt je sice ještě přijatelným kompromisem, byť od začátku ne zrovna kýženým. Spíše jen náhodou kvalitní fotografie, které by jinak mohly vyjít na celou stranu, nevyšly ve velikosti 1,5 × 3 cm (jak bylo původně navrhováno nakladatelstvím), ale alespoň na třetinu strany.
Vraťme se však k věnování ke knize, které není napsáno nijak náhodně: při psaní textu o přírodním parku Drahaň-Troja nebylo možné nevzpomenout nestora české botaniky, prof. Josefa Dostála, který se jako bohnický rodák o dění v přírodním parku až do své smrti živě zajímal a jehož život byl částečně propojen i s existencí trojské botanické zahrady. Po jeho smrti vznikl z podnětu Botanického ústavu Akademie věd ČR záměr vydat sborník ke stému výročí jeho narození (připadal by na rok 2003 – pouze doplňuji že prof. Dostál se téměř svých stých narozenin dožil) a z toho důvodu byla oslovena i botanická zahrada, zda by se na přípravě sborníku, zejména finančně, také podílela. Nicméně v té době sám autor myšlenky tohoto sborníku netušil, že i jeho dny brzy budou sečteny a zmiňovaný sborník nakonec nevyšel. I proto může být tato kniha v tomto ohledu alespoň jakousi satisfakcí.
Kniha se na pulty knihkupectví dostala po téměř tři čtvrtě roce od svého vydání. I to je důvod, proč byla recenze v době vydání napsána samotným autorem, jak ostatně nebývá tak úplně zvykem. V případě zájmu o tuto publikaci je možné kontaktovat také přímo autora knihy na e-mailové adrese hrcka(zavináč)seznam.cz.
Přejme tedy této nové knize, aby si našla cestu až ke koncovému uživateli – nejenom odborné veřejnosti, ale i k širokému okruhu lidí se zájmem o přírodu, a sloužila tak k jejich plné spokojenosti.
Poznámka redakce Botany: na webu BOTANY.cz najdete několik článků Daniela Hrčky (autora této knihy) o zmiňované lokalitě v rubrice Atlas.
