Syn.: Trollius europaeus auct. non L. – upolín evropský, upolín luční
Čeleď: Ranunculaceae Juss. – pryskyřníkovité

Rozšíření: Střední, jihovýchodní a východní Evropa, Pyreneje, sever Británie, Skandinávie. U nás se vyskytuje roztroušeně po celém území, místy i hojněji.
Ekologie: Roste na vlhkých loukách, ve světlých lesích, na prameništích, objevuje se v nížinách (odkud ustupuje), hojnější je v horském a subalpínském stupni.
Popis: Vytrvalá bylina se silným oddenkem, přímou lodyhou, 20–100 cm vysokou, dlanitě členěnými listy – dolní jsou dlouze řapíkaté, horní přisedlé. Květy většinou jednotlivé na konci lodyhy, žluté, kvete od května do června. Plodem jsou měchýřky s dlouhým zobánkem. Druh je variabilní ve velikosti rostlin i květů.
Ohrožení a ochrana: Upolín nejvyšší patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§3). Na Slovensku je z hlediska ohrožení řazen k druhům zranitelným (VU).
Poznámka: S oblibou bývá vysazován na vlhčích místech zahrad. Zde se však objevují především kultivary s různými odstíny žlutých květů, které mohou být jednoduché i plné.



Fotografováno ve dnech 10. 7. 2003 (Hrubý Jeseník, Velká kotlina) a 18. 6. 2005 (Itálie, Dolomity, Tre Cime).










