Řekl bych, že slovo tsingy zná úplně každý, kdo se o Madagaskar třeba jen maličko otřel. A pokud se na tento ostrov někdo dokonce už vypraví, tak tsingy dozajista navštíví i osobně. Většinou si turista tsingy představí jako konkrétní věhlasnou a mezinárodně přísně chráněnou lokalitu v západní části ostrova – a má samozřejmě pravdu, tady najde tsingy taky. Jenže pozor, nejsou tsingy jako tsingy, ono je jich na Madagaskaru hned víc.
Pojem „tsingy“ je vlastně jen malgašským označením pro vápencové škrapy tvarované do úzkých špiček s ostrými okraji – je to tedy pojem výsostně geologický, neznamená nic víc, než pěkně narostlé, větrem a deštěm náležitě ošlehané vápencové skalisko. Na Madagaskaru tsingy najdeme hned na několika místech, především na severu a západě ostrova. Jsou příznačné třeba pro oblast rezervací Ankarana a Analamerana, které leží v nejsevernější části ostrova, objevíme je ale i na severozápadě v rezervaci Tsingy de Namoroka, ještě jižněji potom v oblasti Tsingy de Bemaraha – a ta je jistě nejznámější. Aby se malgašská botanická literatura nedostávala při uvádění lokalit do zbytečných geografických rozpaků, pojem tsingy v komunikaci často raději vynechává. Namoroka či Bemaraha – to jsou běžná a hlavně nezaměnitelná označení pro jednotlivé „tsingové“ lokality.
Právě v Bemaraze najdeme v okolí škrapů hned dvě chráněná území: starší a odlehlejší rezervaci Réserve naturelle intégrale du Tsingy de Bemaraha (Tsingy de Bemaraha Reserve), která byla založena už v roce 1927 a jejíž rozloha činí 834,11 km2, a potom ještě mladší, jižně od jmenované rezervace ležící Parc national Tsingy de Bemaraha (Tsingy de Bemaraha National Park) s rozlohou 731,74 km2. Obě chráněná území tedy zabírají plochu 1565,85 km2, což je tedy zhruba polovina rozlohy Libereckého kraje. Od roku 1990 je celá oblast zapsána do seznamu světového přírodního dědictví UNESCO.
Nacházíme se poblíž obce Bekopaka, asi 150 km severně města Morondava, v distriktu Antsalova, v regionu Melaky, který leží v nejjižnější části madagaskarské provincie Mahajanga. Hlavním lákadlem pro většinu návštěvníků jsou pochopitelně velmi efektní tsingy – mohutné vápencové jehly jsou ve zdejší krajině zcela nepřehlédnutelným fenoménem. Čistě turisticky se zde rozlišují blíže u vstupu do rezervace ležící tzv. Malé tsingy, o několik kilometrů severněji se pak k nebi strmí tzv. Velké tsingy. Skaliska lemují i břehy řeky Manambolo, která je rovněž oblíbeným výletním místem, najdeme u ní pozoruhodný a místy i poměrně hluboký kaňon.
Vápenec skal v oblasti Bemaraha je jurského stáří, na jeho modelaci měla samozřejmě vliv činnost povrchové a podzemní vody. Může být zajímavé, že když se zhruba před 135 milióny lety začal rozpadat prakontinent Gondwana, Madagaskar se vypravil na společnou cestu s Indií – obě tyto části světa se oddělily od Afriky a Jižní Ameriky. Od Indie se potom Madagaskar oddělil teprve před 88 milióny lety. Lze říci, že ryze paleontologicky má tedy tento ostrov blíže ke vzdálené Indii než k blízké Africe. Zároveň je patrné, že Madagaskar prošel dlouhou dobou zcela samostatného vývoje – tím lze vysvětlit velmi vysoké zastoupení endemických druhů rostlin i zvířat. Klima je v oblasti Bemaraha teplé a vlhkostně značně kolísavé, roční srážkový úhrn činí sice 1000–1500 mm, avšak většina srážek spadne jen v období od října do dubna.
Dominantní vegetační formací Bemarahy je západomadagaskarský suchý les, který se rozkládá na ploše přes 80 tisíc hektarů v západní části chráněného území. Menší polovinu území (47,6 %) na východě pokrývá savana. Zcela nejmenší plochu zabírají samotné vápencové skály, které jsou doplňovány i dalšími krasovými jevy, včetně jeskyní. Bývá odtud uváděno přibližně 650 druhů rostlin – tento počet však berme s hodně velkou rezervou, floristický průzkum oblasti nebude ještě dlouho ukončen.
Zcela nejvzácnější druhy zdejších rostlin reprezentuje kupříkladu orchidej Aeranthes tropophila, ale i řada dalších místních rarit a endemitů. Vedle efektního a obecně dobře známého druhu Delonix regia tu roste i méně známý, leč mnohem vzácnější druh Delonix leucantha, který na tomto místě dokonce zaznamenáme v úzce endemickém poddruhu D. l. subsp. bemarahensis. Z dalších vzácných rostlin bobovitých tu roste krásná a jen z několika lokalit známá Neoharmsia madagascariensis, ze stejné čeledi i trochu méně nápadná Pongamiopsis viguieri. Po okolních dřevinách se pne úzce endemická nafialověle kvetoucí liána Argyreia vahibora (Convolvulaceae), velmi omezený areál má i liána Secamone brevicoronata (Apocynaceae). Přítmí suchých lesů vyhledává rovněž pouze z jediné lokality známá kysala Begonia antsingyensis (Begoniaceae) a břehy vodních toků krášlí podobně výjimečná Lobelia lingulata (Campanulaceae). Les svou přítomností zpestřují vzácné dřeviny Kirkia leandrii (Kirkiaceae), Commiphora leandriana (Burseraceae) a Tisonia leandriana (Salicaceae) – všem třem své jméno propůjčil francouzský botanik a znalec madagaskarské flóry Jacques Désiré Leandri (1903–82). Jen z jediné místní lokality je známá Crossandra tsingyensis (Acanthaceae), stejně tak Kalanchoe boisii (Crassulaceae) a rozšíření jen o trochu větší má též Ivodea menabeensis (Rutaceae). Hodně podobně je na tom s velikostí areálu i jasmín Jasminum pteropodum (Oleaceae). Dokonce až dvě lokality možná bude mít Paracorynanthe uropetala (Rubiaceae), s jistotou se to ale neví, ovšem podle klasifikace IUCN silně ohrožený druh Lepisanthes chrysotricha (Sapindaceae) má doložených lokalit možná dokonce pět.
Nejvíce turistů samozřejmě dorazí přímo na škrapy, i tady si povšimnou mnoha rostlin, které se nezřídka tísní v uzoučkých štěrbinách mezi skalami. Dominují sukulenty a xerofilní křoviny. Nepřehlédnutelný je sukulentní pryšec Euphorbia viguieri, bělokvětá pachypodia Pachypodium lamerei a P. sofiense (Apocynaceae), ale i žlutokvětý druh Pachypodium rosulatum, zde údajně se vyskytující i v endemickém poddruhu P. r. subsp. bemarahense. V době květu zaručeně nepřehlédnutelné jsou keříky Hildegardia erythrosiphon (Malvaceae), na vrcholcích škrapů svítí pryšcovité druhy Croton boinensis a Croton bojerianus, nápadný je i myrhovník Commiphora pervilleana (Burseraceae), z lián si všimneme na západním Madagaskaru šířeji zastoupeného bobovitého druhu Decorsea grandidieri. Skalní terásky pokrývají také vranečky, třeba velmi vzácný a úzce endemický druh Selaginella bemarahensis nebo poněkud běžnější Selaginella helicoclada (Selaginellaceae).
Okolí blízké vesnice Bekopaka, která je jakýmsi předpolím rezervace, je značně poznamenáno lidskou činností, najdeme zde políčka, pastviny i četná ruderální stanoviště s květenou nejen původní. Z těch naprosto nejhorších vetřelců se tu stačily usadit Mimosa pigra (Fabaceae) a Eichhornia crassipes (Pontederiaceae). Trochu menší riziko představují Cardiospermum halicacabum (Sapindaceae), Heliotropium indicum (Heliotropiaceae), Crotalaria retusa nebo Senna occidentalis (obě Fabaceae). Zaznamenáme i rostliny evidentně vysazované, k těm patří třeba oblíbená Moringa oleifera (Moringaceae) nebo okrasná Parkinsonia aculeata (Fabaceae). V kempu Tanankoay byla nevelká výsadba rostlin dokonce upravena do podoby jakési botanické zahrádky. Sama se na poutači u cesty definuje jako jardin botanique insolite a toto označení ji vcelku dobře vystihuje. Nicméně narazíme zde třeba i na vysazené druhy z čeledi Didiereaceae, setkání s druhem Didierea madagascariensis může být pro našince zajímavé, v okolní bemaražské přírodě tento druh jihozápadního Madagaskaru totiž rozhodně neuvidíme.
Ale v křovinách kolem cest a v pobřežní vegetaci najdeme i druhy domácí. Nejběžnější je tu například drobná Asystasia gangetica (Acanthaceae), z dřevin určitě zahlédneme Combretum albiflorum a Combretum coccineum (Combretaceae), menší liány Dalechampia subternata (Euphorbiaceae), Operculina turpethum (Convolvulaceae), Passiflora foetida (Passifloraceae) a Psophocarpus scandens (Fabaceae) tu doprovází šplhavý gigant Entada rheedii (Fabaceae). Naopak pomenší součástí křovin je Gardenia rutenbergiana (Rubiaceae), solitérně se uplatňuje v době květu přímo excentricky nádherná křovina Cryptostegia madagascariensis (Apocynaceae), zajímavá je však i Voacanga thouarsii (Apocynaceae) anebo excelentně užitečná a nomenklatoricky hvězdně domotaná jujuba Ziziphus mauritiana (Rhamnaceae). Určitě uvidíme i jednu z nejjedovatějších rostlin Madagaskaru Strophanthus boivinii (Apocynaceae).
Celá Bemaraha je samozřejmě i domovem mnoha zvířat, jen pro Madagaskar tolik příznačných lemurů zde žije 11 druhů (např. Propithecus deckenii). K tomu nebe zaplňuje dobrá stovka druhů ptáků (např. Copsychus albospecularis, Glareola ocularis, Terpsiphone mutata, Vanga curvirostris aj.), břehy vod osídlily dva druhy místních endemických obojživelníků, napočítáme tu 17 druhů endemických plazů (např. vzácný chameleon Brookesia perarmata nebo leguán Oplurus cuvieri), ale objevíme třeba také endemického křečka Nesomys lambertoni, šelmy zde zastupuje fosa Cryptoprocta ferox nebo galidie proužkovaná (Galidia elegans).
Z původních druhů rostlin v této oblasti jmenujme jen pro příklad:
Acridocarpus excelsus (Malpighiaceae)
Aeranthes tropophila (Orchidaceae)
Adiantum capillus-veneris (Pteridaceae)
Albizia mainaea (Fabaceae)
Albizia odorata (Fabaceae)
Aloe antsingyensis (Asphodelaceae)
Ammannia multiflora (Lythraceae)
Amorphophallus antsingyensis (Araceae)
Anacolosa pervilleana (Aptandraceae)
Aponogeton madagascariensis (Aponogetonaceae)
Argyreia vahibora (Convolvulaceae)
Artabotrys madagascariensis (Annonaceae)
Asparagus vaginellatus (Asparagaceae)
Asystasia gangetica (Acanthaceae)
Barleria humilis (Acanthaceae)
Bathiorhamnus reticulatus (Rhamnaceae)
Bauhinia grevei (Fabaceae)
Bauhinia monandra (Fabaceae)
Begonia antsingyensis (Begoniaceae)
Bivinia jalbertii (Salicaceae)
Bleekrodea madagascariensis (Moraceae)
Brachylaena stellulifera (Asteraceae)
Buchnera hispida (Orobanchaceae)
Calantica biseriata (Salicaceae)
Canavalia madagascariensis (Fabaceae)
Capitanopsis cloiselii (Lamiaceae)
Capurodendron perrieri (Sapotaceae)
Capuronia benoistii (Lythraceae)
Carphalea kirondron (Rubiaceae)
Cassia hippophallus (Fabaceae)
Cassytha filiformis (Lauraceae)
Celtis madagascariensis (Cannabaceae)
Cerbera manghas (Apocynaceae)
Chadsia versicolor (Fabaceae)
Cleistanthus occidentalis (Phyllanthaceae)
Combretum albiflorum (Combretaceae)
Combretum coccineum (Combretaceae)
Commiphora leandriana (Burseraceae)
Commiphora pervilleana (Burseraceae)
Crossandra tsingyensis (Acanthaceae)
Crotalaria capuronii (Fabaceae)
Croton bernieri (Euphorbiaceae)
Croton boinensis (Euphorbiaceae)
Croton bojerianus (Euphorbiaceae)
Croton menabeensis (Euphorbiaceae)
Cryptostegia madagascariensis (Apocynaceae)
Cynanchum implicatum (Apocynaceae)
Cynanchum membranaceum (Apocynaceae)
Cynometra sakalava (Fabaceae)
Cynorkis orchioides (Orchidaceae)
Cynorkis sambiranoensis (Orchidaceae)
Dalbergia neoperrieri (Fabaceae)
Decorsea grandidieri (Fabaceae)
Dalechampia subternata (Euphorbiaceae)
Delonix leucantha (Fabaceae)
Delonix regia (Fabaceae)
Dicoma incana (Asteraceae)
Dioscorea bemarivensis (Dioscoreaceae)
Disperis tripetaloides (Orchidaceae)
Dombeya latipetala (Malvaceae)
Drypetes perrieri (Putranjivaceae)
Dypsis madagascariensis (Arecaceae)
Enicostema elizabethae (Gentianaceae)
Entada chrysostachys (Fabaceae)
Entada rheedii (Fabaceae)
Erythroxylum leandrianum (Erythroxylaceae)
Euphorbia pedilanthoides (Euphorbiaceae)
Euphorbia viguieri (Euphorbiaceae)
Excoecaria madagascariensis (Euphorbiaceae)
Gardenia rutenbergiana (Rubiaceae)
Givotia stipularis (Euphorbiaceae)
Gnidia linearis (Thymelaeaceae)
Gouania laxiflora (Rhamnaceae)
Grangea maderaspatana (Asteraceae)
Grewia botryantha (Malvaceae)
Grossera perrieri (Euphorbiaceae)
Gymnema sylvestre (Apocynaceae)
Habenaria clareae (Orchidaceae)
Helichrysum leucosphaerum (Asteraceae)
Helmiopsis rigida (Malvaceae)
Hibiscus thespesianus (Malvaceae)
Hildegardia erythrosiphon (Malvaceae)
Hymenodictyon louhavate (Rubiaceae)
Hyperacanthus perrieri (Rubiaceae)
Illigera madagascariensis (Hernandiaceae)
Ipomoea verbascoidea (Convolvulaceae)
Ivodea menabeensis (Rutaceae)
Ixora microphylla (Rubiaceae)
Jasminum pteropodum (Oleaceae)
Justicia haplostachya (Acanthaceae)
Kalanchoe bogneri (Crassulaceae)
Kalanchoe boisii (Crassulaceae)
Kirkia leandrii (Kirkiaceae)
Koehneria madagascariensis (Lythraceae)
Landolphia myrtifolia (Apocynaceae)
Leandriella valvata (Acanthaceae)
Leea spinea (Vitaceae)
Lemurosicyos variegata (Cucurbitaceae)
Leptadenia madagascariensis (Apocynaceae)
Leucosalpa madagascariensis (Orobanchaceae)
Ludia leandriana (Salicaceae)
Macaranga ferruginea (Euphorbiaceae)
Malleastrum antsingyense (Meliaceae)
Merremia hederacea (Convolvulaceae)
Microcoelia perrieri (Orchidaceae)
Microgramma mauritiana (Polypodiaceae)
Microsorum punctatum (Polypodiaceae)
Millettia richardiana (Fabaceae)
Nelsonia canescens (Acanthaceae)
Neoapaloxylon tuberosum (Fabaceae)
Neoharmsia madagascariensis (Fabaceae)
Neostapfiella chloridiantha (Poaceae)
Nesogordonia micrantha (Malvaceae)
Neuracanthus brachystachyus (Acanthaceae)
Operculicarya gummifera (Anacardiaceae)
Operculina turpethum (Convolvulaceae)
Ormocarpum drakei (Fabaceae)
Orthosiphon exilis (Lamiaceae)
Pachypodium lamerei (Apocynaceae)
Pachypodium rosulatum (Apocynaceae)
Pachypodium sofiense (Apocynaceae)
Paederia farinosa (Rubiaceae)
Pandanus ambongensis (Pandanaceae)
Pervillaea venenata (Apocynaceae)
Platycerium quadridichotomum (Polypodiaceae)
Plectaneia thouarsii (Apocynaceae)
Phylloxylon perrieri (Fabaceae)
Podorungia serotina (Acanthaceae)
Polycardia aquifolium (Celastraceae)
Polygala peplis (Polygalaceae)
Pongamiopsis viguieri (Fabaceae)
Pseudocorchorus greveanus (Malvaceae)
Psophocarpus scandens (Fabaceae)
Ravenea sambiranensis (Arecaceae)
Rhinacanthus osmospermus (Acanthaceae)
Rinorea greveana (Violaceae)
Rhipsalis baccifera (Cactaceae)
Rhynchosia leandrii (Fabaceae)
Rourea orientalis (Connaraceae)
Salacia madagascariensis (Celastraceae)
Salvadora angustifolia (Salvadoraceae)
Scleria lithosperma (Cyperaceae)
Secamone brevicoronata (Apocynaceae)
Selaginella bemarahensis (Selaginellaceae)
Selaginella helicoclada (Selaginellaceae)
Senna leandrii (Fabaceae)
Sesbania madagascariensis (Fabaceae)
Sorindeia madagascariensis (Anacardiaceae)
Stephanodaphne geminata (Thymelaeaceae)
Stereospermum undatum (Bignoniaceae)
Stictocardia mojangensis (Convolvulaceae)
Streptocarpus perrieri (Gesneriaceae)
Strophanthus boivinii (Apocynaceae)
Strychnos decussata (Loganiaceae)
Suregada decidua (Euphorbiaceae)
Tabernaemontana calcarea (Apocynaceae)
Tephrosia perrieri (Fabaceae)
Tetrapterocarpon geayi (Fabaceae)
Tisonia leandriana (Salicaceae)
Tragia furialis (Euphorbiaceae)
Tricalysia perrieri (Rubiaceae)
Turbina stenosiphon (Convolvulaceae)
Turraea rhombifolia (Meliaceae)
Uncarina leptocarpa (Pedaliaceae)
Uvaria leandrii (Annonaceae)
Vanilla madagascariensis (Orchidaceae)
Vaughania perrieri (Fabaceae)
Vepris calcicola (Rutaceae)
Vitex pervillei (Lamiaceae)
Voacanga thouarsii (Apocynaceae)
Woodfordia fruticosa (Lythraceae)
Ziziphus mauritiana (Rhamnaceae)
Zavlečené druhy:
Acacia mangium (Fabaceae)
Achyranthes aspera (Amaranthaceae)
Cardiospermum halicacabum (Sapindaceae)
Crotalaria retusa (Fabaceae)
Eichhornia crassipes (Pontederiaceae)
Heliotropium indicum (Heliotropiaceae)
Jatropha gossypiifolia (Euphorbiaceae)
Mesosphaerum suaveolens (Lamiaceae)
Mimosa pigra (Fabaceae)
Moringa oleifera (Moringaceae)
Parkinsonia aculeata (Fabaceae)
Passiflora foetida (Passifloraceae)
Paullinia pinnata (Sapindaceae)
Senna occidentalis (Fabaceae)
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 2. a 3. 10. 2016.