Písčina u Tuhaně – přírodní památka

Přírodní památka Písčina u Tuhaně se nachází při kraji obce Tuhaň, přibližně 7 km jihovýchodně od okresního města Mělník, ve Středočeském kraji. V letech 1994–2005 byla vyhlášena jako přechodně chráněná plocha, statut zvláště chráněného území požívá od července roku 2007. Vzhledem k mimořádně zachovalým společenstvům písčin je součástí návrhu na evropsky významnou lokalitu.

První zmínka o písečném přesypu u Tuhaně pochází z konce 19. století, kdy byl odtud uváděn dnes již kriticky ohrožený sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides; poslední údaje o jeho výskytu pocházejí ještě ze začátku 80. let 20. století). Území se nechvalně proslavilo také jako místo k dlouhodobému ukládání komunálního odpadu, informace o zdejší skládce pocházejí minimálně z přelomu 70. a 80. let 20. století. V roce 1990 byla provedena „asanace“ skládky, přičemž byl shrnut vegetační kryt radlicí a zarovnán povrch i na sousední ploše písečného přesypu a částečně i zahrnut zeminou (tehdy zde ještě byly zastoupeny i velké plochy volného písku). Po tomto zákroku je odtud uváděna řada výhradně ruderálních druhů. Ani pozdější osud této lokalitě nepřál, v roce 1993 byla část lokality poškozena složením hromady chlévské mrvy, která byla v brzké době odstraněna. V roce 1994 byla celá plocha oplocena a navržena k vyhlášení jako přechodně chráněná plocha.

Současná vegetace přírodní památky Písčina u Tuhaně je do velké míry ovlivněna samotným historickým vývojem území. Vlastní (a dnes oplocená) plocha přírodní památky vznikla pravděpodobně odkrytím původního zbytku písečného přesypu Labe, a to příležitostnou drobnou těžbou písku. Přes některé nevhodně provedené zásahy (skládkování, navezení hnoje), představuje plocha mimořádně zachovalé společenstvo mezernatých trávníků písčin, jejichž charakter v nejcennější centrální části území (a roztroušeně i v okrajových plochách) určují paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), šťovík menší tenkolistý (Rumex acetosella subsp. tenuifolius), pelyněk ladní (Artemisia campestris) a vzácně i jitrocel písečný (Plantago arenaria).
Z dalších druhů lze ještě jmenovat rozchodník křovištní (Hylotelephium jullianum), jetel rolní (Trifolium arvense), sveřep střešní (Bromus tectorum) a řeřichu hustokvětou (Lepidium densiflorum). Pro tento biotop, zařaditelný mezi jednoletou vegetaci písčin, je typické četné zastoupení ruderálních druhů, které jsou reprezentovány např. pupalkou dvouletou (Oenothera biennis) nebo heřmánkovcem přímořským (Tripleurospermum inodorum). Zejména v okrajových zapojenějších částech dochází k degradaci společenstva šířením konkurenčně silnějších druhů, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) nebo pýr plazivý (Elytrigia repens).

Ve fragmentech lze hovořit i o společenstvu otevřených trávníků písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens), pro které je diagnostickým druhem mimo paličkovce šedavého také šťovík menší tenkolistý (Rumex acetosella subsp. tenuifolius).
Z dalších početněji zastoupených druhů ve vlastní oplocené části přírodní památky lze jmenovat ještě mochnu stříbrnou (Potentilla argentea), srpek obecný (Falcaria vulgaris), hadinec obecný (Echium vulgare), trýzel tvrdý (Erysimum durum), pryšec chvojku (Euphorbia cyparissias), šedivku šedivou (Berteroa incana) nebo vikev huňatou (Vicia villosa), z nichž většina patří mezi druhy suchých trávníků.

Velmi pěkně jsou zachovalá společenstva s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) na písčitých ladech nad vlastní oplocenou plochou. Ta je dnes vyhlášena jako ochranné pásmo (a částečně jsou ještě součástí vlastní přírodní památky). Vznikly po upuštění od zemědělského hospodaření a postupnou kolonizací těchto bývalých písčitých polí řadou psamofilních druhů. Typickým prvkem je tedy zmíněný paličkovec šedavý vytvářející rozsáhlý porost v části horní plošiny, v ještě nezarostlých rozvolněných plochách. Bohaté porosty zde vytváří pelyněk ladní (Artemisia campestris). Z druhů charakteristických pro tato společenstva se uplatňuje ještě šťovík menší (Rumex acetosella) nebo jetel rolní (Trifolium arvense). Velmi hojně se pouze na místech písčitých lad vyskytuje ohrožený bělolist rolní (Filago arvensis). Přestože se na poměry České republiky vyskytuje ještě relativně hojně, je zřejmý jeho ústup v důsledku intenzifikace zemědělství a eutrofizace krajiny.

Druhou a poslední plochou, která je součástí ochranného pásma, je dnešní plocha dětského hřiště. Mimo běžných druhů trávníků je nejzajímavější výskyt silně ohroženého smělku sivého (Koeleria glauca), který se dnes v Čechách vyskytuje vzácně na písčinách a v suchých písčitých borech od středního Polabí po Terezín.
Zejména pro entomology je území přírodní památky velmi dobře známé jako výjimečná lokalita se vzácnými druhy psamofilního hmyzu. Mezi ty nejvzácnější patří teplomilné ploštice: klopuška Anapus longicornis (pro kterou lokalita u Tuhaně představuje její nejzápadnější výskyt v areálu sahajícím až do stepí Střední Asie), hrabulka Byrsinus flavicornis (u Tuhaně je dnes uváděna jedna ze dvou lokalit v České republice). Zaznamenány byly i další druhy ploštic, např. Chorosoma schillingi (který má pouze několik lokalit v Polabí) nebo další druhy vázané na písčitý podklad (např. Geocoris ater, Arenocoris fallenii nebo Trapezonatus arenarius). Řadu vzácných druhů odhalil i průzkum brouků čel. střevlíkovitých, mj. zde byl nalezen H. melancholicus, jeden z nejvzácnějších střevlíkovitých Čech. V poslední době byl ověřen výskyt vzácného chrousta mlynaříka (Polyphylla fullo) vyvíjejícího se v písčitých půdách.

Vybrané druhy rostlin přírodní památky Písčina u Tuhaně a jejího ochranného pásma:
Achillea collina – řebříček chlumní
Apera spica-venti – chundelka metlice
Armeria vulgaris – trávnička obecná
Arrhenatherum elatius – ovsík vyvýšený
Artemisia campestris – pelyněk ladní
Artemisia vulgaris – pelyněk černobýl
Berteroa incana – šedivka šedivá
Calamagrostis epigejos – třtina křovištní
Cirsium arvense – pcháč oset
Conyza canadensis – turanka kanadská
Corynephorus canescens – paličkovec šedavý
Echium vulgare – hadinec obecný
Elytrigia repens – pýr plazivý
Erigeron annuus subsp. septentrionalis – turan roční severní
Erodium cicutarium – pumpava obecná
Erysimum durum – trýzel tvrdý
Euphorbia cyparissias – pryšec chvojka
Falcaria vulgaris – srpek obecný
Filago arvensis – bělolist rolní
Hylotelephium jullianum – rozchodník křovištní
Koeleria glauca – smělek sivý
Lepidium densiflorum – řeřicha hustokvětá
Matricaria recutita – heřmánek pravý
Oenothera biennis – pupalka dvouletá
Plantago arenaria – jitrocel písečný
Plantago lanceolata – jitrocel kopinatý
Potentilla argentea – mochna stříbrná
Rumex acetosella subsp. tenuifolius – šťovík menší tenkolistý
Rumex thyrsiflorus – šťovík rozvětvený
Sedum acre – rozchodník ostrý
Setaria viridis – bér zelený
Trifolium arvense – jetel rolní
Tripleurospermum inodorum – heřmánkovec přímořský
Vicia villosa – vikev huňatá

Fotografováno dne 14. 6. 2007.