Na severním okraji obce Svratouch (okres Chrudim) se nachází nevelké chráněné území tvořené dvěma oddělenými částmi. Při silnici ze Svratouchu do Krouny stojí budova bývalé hájenky, podle které je chráněné území pojmenováno. Za hájovnou se nachází první část přírodní památky, další leží asi 200 m západněji. Jejich celková plocha je 3, 2465 hektaru. Chráněny jsou dvě pramenné louky, z kterých vytékají zdrojnice říčky Krounky. Zajímavé je, že necelých 700 m odtud pramení řeka Chrudimka, která odtéká západním směrem, na rozdíl od Krounky směřující k severu.
U Tučkovy hájenky
Vegetaci tvoří rašelinné louky s přechody do nevápnitých mechových slatinišť, největší plochy tvoří vlhké pcháčové louky, které na sušších místech střídají smilkové porosty se svazu Violion caninae. Východní část chráněného území tvoří především porosty pcháčových luk ze svazu Calthion, které přecházejí do společenstev mechových nevápnitých slatinišť ze svazu Caricion fuscae a Caricion demissae. V nejnižším místě louky převládají porosty ostřice zobánkaté (Carex rostrata). Z významných druhů rostlin v této části roste mochna bahenní (Potentilla palustris) a kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Tato část je zajímavá výskytem modráska bahenního (Maculinea nausithous), jehož živnou rostlinou je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Z důvodu jeho výskytu je vždy jedna část louky ponechávána neposečena.
U Tučkovy hájenky
Západnější část je větší a cennější, vegetačně je podobná východní části, ale její společenstva jsou zachovalejší. Vyskytuje se zde i více chráněných a významných druhů rostlin, jako je prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), mochna bahenní (Potentilla palustris), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), starček potoční (Tephroseris crispa). Dříve zde byl uváděn i suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).
U Tučkovy hájenky
Tato část je zajímavá také výskytem mechorostů. V okolí pramenů se vyskytuje poměrně hojně hrubožebrec proměnlivý (Palustriella comumata) a hrubožebrec tuhý (Palustriella decipiens), oba druhy jsou vázány především na prameniště s vyšším obsahem vápníku. Ty doprovází druh rostoucí i na prameništích na silikátovém podloží, vláhovka prameništní (Philonotis fontana). Zajímavý je výskyt druhů, které indikují výskyt společenstev ze svazu Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion. Je to především rašeliník Warnstorfův (Sphagnum warnstorfii), dále jílovka luční (Breidleria pratensis), dvouhrotec bahenní (Dicranum bonjeanii) a další běžnější druhy.
U Tučkovy hájenky
Z druhů vázaných na luční společenstva je zajímavý výskyt baňatky Mildeovy (Brachythecium mildeanum), rašeliníku červeného (Sphagnum rubellum), měříku vyvýšeného (Plagiomnium elatum), měříku oválného (Plagiomnium ellipticum) a játrovky kýlnatky bažinné (Scapania paludicola) zařazené mezi zranitelné druhy. Tento druh upřednostňuje slatinné louky a prameniště v horách. Nejzajímavějším druhem chráněného území je kriticky ohrožený rašeliník širolistý (Sphagnum platyphyllum) rostoucí ve zvodnělých depresích v lučních prameništích.
U Tučkovy hájenky
Chráněné území nebylo po svém vyhlášení v roce 1990 dlouho sečeno. Pravidelný management byl zaveden téměř 10 let po vyhlášení, ale stav lučních společenstev je v současnosti dobrý. Jedním z pozůstatků po tomto období jsou keře vrby popelavé (Salix cinerea) a vrby ušaté (Salix aurita) rostoucí v západní části přírodní památky. Součástí chráněného území je i polokulturní louka nacházející se severně od bývalé hájenky, zřejmě se jedná o bývalý záhumenek, který patřil k hájence.
U Tučkovy hájenky
Fotografováno ve dnech 28. 6. 2014 a 7. 5. 2015.