Syn.: Chorizotheca macrophylla Heckel, Uapaca clusiacea Baker
Čeleď: Euphorbiaceae Juss. – pryšcovité; Phyllanthaceae Martinov
Uapaca bojeri
Rozšíření: Madagaskarský endemit, roste v centrální a jihozápadní části ostrova v provinciích Antananarivo, Fianarantsoa a Toliara; kromě něj je na Madagaskaru v současnosti rozlišováno dalších 7–11 endemických druhů. Rod Uapaca je kromě toho rozšířen v subsaharské Africe, z níž je známo kolem 50 druhů.
Ekologie: Významný porostotvorný druh v porostech na západních svazích hlavního madagaskarského hřebene v nadmořských výškách 800–1600 m. Je vázán především na oblasti s ročním úhrnem srážek 1000–1500 mm a průměrnými teplotami v rozmezí 17–22 °C.
Uapaca bojeri
Popis: Jednodomý opadavý stromek nebo strom, vysoký 3–5(–12) m; větvičky s nápadnými jizvami po opadlých listech, s listy nahloučenými na koncích. Listy jsou střídavé, téměř přisedlé nebo krátce řapíkaté, čepel je jednoduchá, obkopinatá nebo obvejčitá, až 9 cm dlouhá a 4 cm široká, celokrajná. Samčí květy jsou přisedlé v kulovitých strboulech, strboul vyrůstá na stopce 3–4 cm dlouhé a podpírá jej 7–8 nápadných eliptických až okrouhlých listenů připomínajících okvětí, kališní lístky jsou střechovité, krátké, koruna chybí, tyčinek je (4–)5(–6), volných; samičí květy jsou jednotlivé, krátce stopkaté, rovněž podepřené korunovitými listeny, kališní lístky jsou 4, volné, žlutozelené, koruna rovněž chybí, semeník je obvykle trojpouzdrý, s 2 vajíčky v každém pouzdře, blizna je trojklaná. Plodem je obvejcovitá peckovice 2–3 cm dlouhá a 1,8–2 cm široká, dužnina je sladké chuti, za plodu se stopka prodlužuje až do délky 1,5–2,5 cm; semena jsou zploštělá.
Poznámka: Druh získal jméno na počest českého cestovatele Václava Bojera (1795–1856), který má značné zásluhy na poznání přírody Madagaskaru.
Uapaca bojeriUapaca bojeri
Uapaca bojeri
Uapaca bojeri
Uapaca bojeri
Uapaca bojeri
Fotografovaly Radka Urbančíková, prosinec 2009, a Ljuba Procházková, dne 1. 11. 2014 (Madagaskar, NP Isalo).