Národní přírodní rezervace Úhošť byla vyhlášena v roce 1974 v severovýchodní části Doupovských hor v okrese Chomutov, asi 2 km od města Kadaň (mapa). Rezervace má výměru 114,57 ha, ochranné pásmo dalších 93,73 ha, nachází se v nadmořské výšce od 375 do 593 m. Předmětem ochrany jsou lesostepní a stepní formace na svazích geomorfologicky nápadné tabulové hory Úhošť, s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Úhošť
Hora Úhošť vznikla na severovýchodním okraji lávového proudu při třetihorní činnosti doupovského vulkánu. Je tvořena pěti vrstvami čedičových hornin (leucitit, bazanit, tefrit a čedič), které se střídají s měkčími vrstvami tufů a tufitů. Rozlehlá tabulová hora s plošinou o rozměrech 1200 × 600 m byla oddělena od hřbetu Doupovských hor erozní činností řeky Ohře, Donínského potoka a Hradeckého potoka. Nad údolím Donínského potoka jsou nejlépe patrné terasovité stupně vypreparovaných skal. Svahy jsou pokryty čtvrtohorními kamenitohlinitými sedimenty a sutěmi.
Úhošť
K nejcennějším rostlinným formacím NPR Úhošť patří skalní stepi, travnaté porosty stepního charakteru a lesostepi na východní, jižní a západní straně kopce a na hranách po obvodu.
V rezervaci bylo zjištěno 560 druhů cévnatých rostlin, mnohé z nich jsou vzácné nebo ohrožené druhy. Typickou stepní travinou je kavyl, zde rostou čtyři druhy: kavyl olysalý (Stipa glabrata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata) a kavyl Smirnovův (Stipa smirnovii). Kavyl olysalý zde má svou nejzápadnější lokalitu. Z dalších stepních druhů trav zde roste bojínek tuhý (Phleum phleoides), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens) a ostřice nízká (Carex humilis). Na jaře vykvétá koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), později hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum) a locika vytrvalá (Lactuca perennis). Významnou dřevinou stepních trávníků je jalovec obecný (Juniperus communis).
Úhošť
Na skalních výchozech jsou na jaře nápadné porosty tařice skalní (Aurinia saxatilis) a drobných květů osívky jarní (Erophila verna), kolence rolního (Spergula arvensis) a plevele okoličnatého (Holosteum umbellatum). V puklinách jsou uchyceny sleziník routička (Asplenium ruta-muraria) a sleziník severní (Asplenium septentrionale). Na stinných místech je v bohatých porostech osladič obecný (Polypodium vulgare).
Úhošť
Při severozápadním úpatí se nacházejí zbytky původních dubohabřin, jinde smíšené porosty, mezi skalními bloky převažuje borovice lesní (Pinus sylvestris). Na části území byla uměle vysazena nepůvodní borovice černá (Pinus nigra) a místy smrk ztepilý (Picea abies). Na jaře v hájích na Úhošti a v jeho okolí vykvétají prvosenka jarní (Primula veris) i vyšší (Primula elatior), jaterník podléška (Hepatica nobilis), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), hrachor jarní (Lathyrus vernus). Najde se i vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia). Vzácně se objeví i některé orchideje: vstavač mužský (Orchis mascula), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), kruštík širolistý (Epipactis helleborine) a kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens). Mezi další významné rostliny patří lilie zlatohlávek (Lilium martagon), plamének přímý (Clematis recta) a medovník meduňkolistý (Melitis melissophyllum).
Úhošť
Úhošť je i významným archeologickým nalezištěm. Na sklonku doby bronzové zde bylo opevněné hradiště knovízské kultury a později osídlení Kelty a poté Slovany. Hora Úhošť byla některými badateli hypoteticky určena za jedno z míst, kde mohl stát legendární hrad Wogastisburg, u něhož Slované vedeni Sámem roku 631 zvítězili nad franskými vojsky krále Dagoberta. Na severní hraně stolové hory je umístěna kamenná plastika kadaňského malíře a sochaře Herberta Kiszy. Zpodobňuje pohanské božstvo a uctívá pravěké obyvatele tohoto místa.
Úhošť
Osídlení Úhoště skončilo zánikem vesnice na plošině hory v 50. letech souvislosti se zřizováním vojenského prostoru po 2. světové válce. Tato lokalita dlouho bývala součástí nepřístupného vojenského prostoru. Dnes vede k hoře Úhošť červená značka z náměstí Kadaně a nejzajímavějšími místy území NPR provede návštěvníky naučná stezka. Z vrcholové plošiny je navíc velmi dobrý rozhled do širokého okolí, na východní část Krušných hor, Kadaň, Klášterec nad Ohří, České středohoří a na jihu na nepřístupné Doupovské vrchy; v krajině ovšem místy vyčnívají siluety tepelných elektráren, továren a jizvy povrchových dolů.
Úhošť
Rezervace je součástí vyhlášené Ptačí oblasti Doupovské hory a navržené Evropsky významné lokality Doupovské hory. Hnízdí tu mimo jiné i výr velký, včelojed lesní, lelek lesní, lejsek malý nebo pěnice vlašská. V současné době zde probíhá výzkum obratlovců a bezobratlých.
Úhošť
Fotografováno dne 8. 6. 2013.