Čeleď: Urticaceae Juss. – kopřivovité
Rozšíření: Endemit horských oblastí Etiopie a Eritrey.
Ekologie: Roste na dusíkem bohatých místech v trávnících, na okrajích cest, na pastvinách, ale i na narušovaných ruderalizovaných stanovištích ve vesnicích. Lokality leží v nadmořské výšce 1500–3600 m.
Popis: Dvoudomá statná vytrvalá bylina vysoká až 1,2 m; lodyhy jsou přímé, duté, většinou nevětvené, hranaté, jemně chlupaté. Listy jsou vstřícné, chlupaté, na řapíku i čepeli s přimíšenými žahavými žlázkami; řapík je až 4 cm dlouhý; čepel je vejčitá, 5–9 cm dlouhá, 3–7 cm široká, na bázi srdčitá, na okraji hrubě zubatá, na vrcholu zašpičatělá; palisty jsou volné, široce trojúhelníkovité, 6–8 mm dlouhé. Čtyřčetné drobné květy jsou uspořádány do přímých klasovitých květenství, která vyrůstají v paždí horních lodyžních listů, stopky květenství jsou rovněž opatřeny žahavými žláznatými chlupy; okvětí je nazelenale bílé, vnější okvětní lístky jsou neparné, vnitřní jsou podstatně delší, eliptické. Plody jsou drobné nažky uzavřené ve vytrvalém okvětí.
Využití: Listy tohoto druhu jsou sbírány a konzumovány spařené nebo vařené jako zelenina, chutí připomíná špenát nebo kapustu.
Poznámka: Druh je blízce příbuzný jiné východoafrické kopřivě Urtica massaica. K němu se vztahují i starší údaje o výskytu tohoto druhu z území Keni, Ugandy a Rwandy.
Fotografováno ve dnech 28. 10. a 6. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains National Park, Debark; Lalibela, masiv Abuna Yosef, Ad Medhane Alem).