Orinoko, mohutný jihoamerický veletok dosahující délky přes 2300 km, pramení na západních svazích Serra Parima v jihozápadní části Guyanské vysočiny. Výrazněji větvit se začíná už za vnitrozemským městečkem Puerto Ordaz a postupně se formuje v rozsáhlé území delty. Rozsáhlý a spletitý vodní labyrint o rozloze 40240 km2 s více než šedesáti vodními cestami a čtyřiceti řekami odvádí vody Orinoka do Atlantského oceánu. Celá oblast delty se rozkládá ve Venezuele na území státu Delta Amacuro a měří na šířku kolem dvou set kilometrů.
V roce 1991 na části území o rozloze 2650 km2, mezi rameny Mariusan a Macareo při břehu Atlantiku, vznikl na ochranu biologické rozmanitosti mokřadů v deltě Orinoka a pro zachování kulturního dědictví indiánského kmene Warao národní park Mariusa (Parque Nacional Mariusa).
Při březích caños a cañitos, jak široká či úzká ramena Orinoka nazývají místní, jsou vesnice a obydlí domorodého kmene Warao. Původně to byly bojovné kmeny, které se v dávné době usídlily v těžce přístupných místech delty a přizpůsobily se životu na vodě. Žije jich tu asi 20 tisíc a mají vlastní aglutinační jazyk warao. Jsou znamenitými rybáři, dokonale se orientují ve spleti kanálů a stále si zachovávají svůj odvěký způsob života „lidí v kánoích“ neboli wa arao.
Říká se, že jejich děti umí dřív plavat a pádlovat než chodit. Kánoe si vyrábějí z kmenů místních stromů, například z domby Calophyllum brasiliense či z kapoku vlnatého (Ceiba pentandra). Bydlí v dřevěných chýších zvaných „palafitos“, které jsou postaveny na kůlech. Chatrče často vyrobené ze zederachovitých stromů Carapa guianensis nemají stěny, uprostřed je prohlubeň s ohništěm a střecha bývá pokryta vrstvou listů z palmy Manicaria saccifera. Na spaní používají hamaky, sítě pletené z vláken pašácholu Mauritia flexuosa (Arecaceae), kterému se tu říkává „strom života“. Podle indiánských legend je pašáchol darem nebes, který lidem poslal sám bůh. Rychle roste zejména v bahnitých oblastech a na březích vodních toků. Plody se jí jako ovoce nebo se z nich vyrábí sirup a nápoj podobný vínu. Z palmové mouky se peče chléb a larvy nosatce Rhynchophorus palmarum, žijící v kmeni palmy, jsou žádanou pochoutkou dětí. Z vláken mladých listů zhotovují domorodci košíky, z palmového dřeva zase nádobí, nástroje a pádla.
Děti a ženy prodávají turistům náramky a náhrdelníky spletené z vláken pašácholu a ze semen různých rostlin, kupříkladu z bobovité liány Mucuna rostrata, či ze stromu Ormosia coccinea (Fabaceae). Nabízí zvířátka a lodičky vyřezané z lehkého dřeva ze vzdušných kořenů stromu zvaného sangrito, botanicky křídloku lékařského (Pterocarpus officinalis). Waraové dobře znají účinky všech rostlin oblasti a využívají je ke všem možným účelům, samozřejmě také k léčbě různých chorob.
Klima v deltě Orinoka je tropické s obdobím dešťů od května či června do listopadu a období sucha od prosince do dubna. Dešťové srážky se pohybují v rozmezí od 2000 do 2500 mm za rok a jsou vyšší směrem na jih. Úroveň hladiny a průtoky se v průběhu roku silně mění. Na části dolního toku u města Ciudad Bolívar začíná hladina stoupat ve druhé polovině dubna až v květnu. V září úroveň hladiny dosahuje nejvyšší hodnoty, načež rovnoměrně klesá až do března nebo dubna, kdy je úroveň nejnižší. Roční průměrná teplota je 27 °C.
Zvláštní charakter delty a specifické klimatické podmínky mají zásadní vliv na druhovou pestrost zdejší flóry. Každým rokem dochází k objevům dosud nepopsaných druhů rostlin. Lesní porosty jsou daleko do vnitrozemí neustále periodicky zalévány stoupajícím přílivem či naopak obnažovány odlivem. V samotném ústí při pobřeží moře najdeme především porosty mangrove. Dále do vnitrozemí se rozprostírá obrovský tropický deštný les. Mozaika jednotlivých stanovišť a vegetačních formací je však ještě daleko pestřejší.
Cennou zdejší vegetační formací jsou celosvětově ohrožené porosty mangrove. Dobře snášejí kolísání hladiny při přílivu a odlivu, vstupují v této oblasti i do vod brakických. V této vegetační formaci jsou zde hojné například druhy Laguncularia racemosa (Combretaceae), Avicennia germinans (Acanthaceae), Rhizophora racemosa i Rhizophora mangle (Rhizophoraceae).
Mezi nejčastější plovoucí druhy záplavových oblastí delty patří tokozelka blankytná (Eichhornia azurea) i tokozelka nadmutá (Eichhornia crassipes), též babelka řezanovitá (Pistia stratiotes) a nepukalka Salvinia radula. Lekníny zastupují druhy Nymphaea glandulifera nebo Nymphaea rudgeana (Nymphaeaceae). Z dalších vodních rostlin se tu objevuje třeba Cabomba aquatica (Cabombaceae), Ludwigia sedioides (Onagraceae), Utricularia foliosa (Lentibulariaceae) aj.
Podmáčené půdy dobře snášejí i některé tropické palmy, kupříkladu již výše vzpomínaný pašáchol zprohýbaný (Mauritia flexuosa), Roystonea oleracea, Manicaria saccifera a kapustoň brazilská (Euterpe oleracea). Mezi běžné druhy patří dřevina Virola surinamensis (Myristicaceae) využívaná proti parazitům a malárii, křídlok lékařský (Pterocarpus officinalis) z čeledi bobovitých, karapa Carapa guianensis (Meliaceae), stálezelený strom s červenými plody Symphonia globulifera (Clusiaceae), jehož pryskyřicí se natírají kanoe, inga jedlá (Inga edulis) z čeledi bobovitých, třezalkovitá Vismia cayennensis používaná na kožní infekce.
Při okraji kanálů rostou v galeriových lesích světlomilnější druhy stromů a keřů. Do nejvyššího patra lesa se tyčí kapok vlnatý (Ceiba pentandra), mombín Spondias mombin (Anacardiaceae) a Triplaris weigeltiana (Polygonaceae). Mezi nižšími dřevinami tu rostou liány Dioclea guianensis, Entada polystachya (obě Fabaceae), Norantea guianensis (Marcgraviaceae) nebo Smilax oblongata (Smilacaceae), dřevina Pachira aquatica (Malvaceae) aj. Jílovito-písčité břehy jsou často lemovány hustými porosty árónovité rostliny Montrichardia arborescens, jejíž mléčný latex používají obyvatelé delty po bodnutí hmyzem nebo štíry a plody k lovu piraní rostlinožravých (Colossoma macropomum).
Zaplavované louky delty jsou porostlé mnoha travinami z čeledi lipnicovitých, za všechny jmenujme třeba Paspalum repens, Eleusine indica či Echinochloa polystachya. Početně zastoupeny jsou i druhy rodu Cyperus a další šáchorovité. Druhová diverzita je v této oblasti samozřejmě velmi vysoká, četné jsou rostliny bobovité, mořenovité, také kapradiny, objevují se i epifytické orchideje a celá řada dalších rostlin z čeledí pro nás Středoevropany velmi exotických.
Říční systém Orinoka je rovněž domovem mnoha druhů vzácných živočichů, například delfínovce amazonského (Inia geoffrensis), ohroženého krokodýla orinockého (Crocodylus intermedius), kanály porostlé koberci vodních rostlin obývá vzácný býložravý savec kapustňák jihoamerický (Trichechus inunguis). Z bohatě zastoupené ptačí říše tu žijí například ara rudobřichý (Orthopsittaca manilata), kolpík růžový (Platalea ajaja), ibis rudý (Eudocimus ruber), fregatka vznešená (Fregata magnificens) nebo orlovec říční (Pandion haliaetus). Kromě savců a ptáků se tu nachází mnoho druhů plazů, obojživelníků, hmyzu a ryb.
V deltě Orinoka můžeme spatřit například tyto druhy rostlin:
Abarema jupunba (Fabaceae)
Acroceras zizanioides (Poaceae)
Adiantum latifolium (Pteridaceae)
Aeschynomene sensitiva (Fabaceae)
Albizia lebbeck (Fabaceae)
Allamanda cathartica (Apocynaceae)
Anaxagorea dolichocarpa (Annonaceae)
Annona glabra (Annonaceae)
Aristolochia sprucei (Aristolochiaceae)
Avicennia germinans (Acanthaceae)
Axonopus compressus (Poaceae)
Begonia fischeri (Begoniaceae)
Bignonia binata (Bignoniaceae)
Bixa orellana (Bixaceae)
Byttneria divaricata (Malvaceae)
Cabomba aquatica (Cabombaceae)
Calathea lutea (Marantaceae)
Calophyllum brasiliense (Calophyllaceae)
Calyptrocarya glomerulata (Cyperaceae)
Campylocentrum lansbergii (Orchidaceae)
Campyloneurum phyllitidis (Polypodiaceae)
Canavalia rosea (Fabaceae)
Carapa guianensis (Meliaceae)
Casearia guianensis (Salicaceae)
Cassipourea guianensis (Rhizophoraceae)
Cecropia angulata (Urticaceae)
Ceiba pentandra (Malvaceae)
Centropogon cornutus (Campanulaceae)
Ceratopteris thalictroides (Pteridaceae)
Chamaecrista flexuosa (Fabaceae)
Chrysobalanus icaco (Chrysobalanaceae)
Clathrotropis brachypetala (Fabaceae)
Clavija imatacae (Primulaceae)
Clusia grandiflora (Clusiaceae)
Clusia palmicida (Clusiaceae)
Clusia panapanari (Clusiaceae)
Coccoloba marginata (Polygonaceae)
Codonanthe crassifolia (Gesneriaceae)
Coix lacryma-jobi (Poaceae)
Combretum spinosum (Combretaceae)
Connarus lambertii (Connaraceae)
Cordia grandiflora (Cordiaceae)
Corynostylis arborea (Violaceae)
Costus scaber (Costaceae)
Crudia glaberrima (Fabaceae)
Cyathea surinamensis (Cyatheaceae)
Cybianthus lineatus (Primulaceae)
Cyperus gardneri (Cyperaceae)
Cyperus ligularis (Cyperaceae)
Cyperus luzulae (Cyperaceae)
Cyperus odoratus (Cyperaceae)
Cyperus sphacelatus (Cyperaceae)
Dalbergia hygrophila (Fabaceae)
Desmodium adscendens (Fabaceae)
Desmodium affine (Fabaceae)
Digitaria ciliaris (Poaceae)
Dioclea guianensis (Fabaceae)
Dioscorea amazonum (Dioscoreaceae)
Dioscorea polygonoides (Dioscoreaceae)
Drymonia serrulata (Gesneriaceae)
Echinochloa colona (Poaceae)
Echinochloa polystachya (Poaceae)
Echinodorus horizontalis (Alismataceae)
Eichhornia azurea (Pontederiaceae)
Eichhornia crassipes (Pontederiaceae)
Elachyptera floribunda (Celastraceae)
Eleocharis flavescens (Cyperaceae)
Eleusine indica (Poaceae)
Encyclia granitica (Orchidaceae)
Entada polystachya (Fabaceae)
Epidendrum microphyllum (Orchidaceae)
Epidendrum nocturnum (Orchidaceae)
Epidendrum rigidum (Orchidaceae)
Erythroxylum gracilipes (Erythroxylaceae)
Eschweilera subglandulosa (Lecythidaceae)
Euterpe oleracea (Arecaceae)
Ficus maxima (Moraceae)
Fimbristylis littoralis (Cyperaceae)
Fuirena umbellata (Cyperaceae)
Gouania polygama (Rhamnaceae)
Guarea guidonia (Meliaceae)
Gustavia augusta (Lecythidaceae)
Heliconia psittacorum (Heliconiaceae)
Hibiscus bifurcatus (Malvaceae)
Hippocratea volubilis (Celastraceae)
Hiraea faginea (Malpighiaceae)
Hydrocotyle umbellata (Araliaceae)
Hymenachne amplexicaulis (Poaceae)
Hymenachne donacifolia (Poaceae)
Ichnanthus pallens (Poaceae)
Ilex retusa (Aquifoliaceae)
Inga edulis (Fabaceae)
Justicia secunda (Acanthaceae)
Laguncularia racemosa (Combretaceae)
Lantana camara (Verbenaceae)
Leersia hexandra (Poaceae)
Leptochloa scabra (Poaceae)
Licania apetala (Chrysobalanaceae)
Lockhartia imbricata (Orchidaceae)
Ludwigia affinis (Onagraceae)
Ludwigia decurrens (Onagraceae)
Ludwigia erecta (Onagraceae)
Ludwigia leptocarpa (Onagraceae)
Ludwigia octovalvis (Onagraceae)
Ludwigia peruviana (Onagraceae)
Ludwigia sedioides (Onagraceae)
Machaerium inundatum (Fabaceae)
Machaerium lunatum (Fabaceae)
Macradenia rubescens (Orchidaceae)
Macrolobium acaciifolium (Fabaceae)
Macrolobium bifolium (Fabaceae)
Malouetia tamaquarina (Apocynaceae)
Manicaria saccifera (Arecaceae)
Manilkara bidentata (Sapotaceae)
Margaritaria nobilis (Phyllanthaceae)
Martinella obovata (Bignoniaceae)
Mauritia flexuosa (Arecaceae)
Mecardonia procumbens (Plantaginaceae)
Miconia ceramicarpa (Melastomataceae)
Miconia longifolia (Melastomataceae)
Micranthemum umbrosum (Plantaginaceae)
Microgramma reptans (Polypodiaceae)
Monstera obliqua (Araceae)
Montrichardia arborescens (Araceae)
Mouriri guianensis (Melastomataceae)
Mucuna rostrata (Fabaceae)
Mucuna urens (Fabaceae)
Murdannia nudiflora (Commelinaceae)
Myrsine coriacea (Primulaceae)
Nectandra globosa (Lauraceae)
Nepsera aquatica (Melastomataceae)
Norantea guianensis (Marcgraviaceae)
Nymphaea glandulifera (Nymphaeaceae)
Nymphaea rudgeana (Nymphaeaceae)
Ocotea floribunda (Lauraceae)
Oenocarpus bataua (Arecaceae)
Oldenlandia corymbosa (Rubiaceae)
Omphalea diandra (Euphorbiaceae)
Ormosia coccinea (Fabaceae)
Oryctanthus alveolatus (Loranthaceae)
Oxycaryum cubense (Cyperaceae)
Pachira aquatica (Malvaceae)
Palicourea croceoides (Rubiaceae)
Panicum trichoides (Poaceae)
Paspalum repens (Poaceae)
Paspalum virgatum (Poaceae)
Paullinia cururu (Sapindaceae)
Paullinia pinnata (Sapindaceae)
Pavonia paludicola (Malvaceae)
Pentaclethra macroloba (Fabaceae)
Peperomia elongata (Piperaceae)
Peperomia pellucida (Piperaceae)
Persicaria acuminata (Polygonaceae)
Philodendron muricatum (Araceae)
Phoradendron piperoides (Santalaceae)
Piper arboreum (Piperaceae)
Piper peltatum (Piperaceae)
Pistia stratiotes (Araceae)
Prosthechea aemula (Orchidaceae)
Prosthechea fragrans (Orchidaceae)
Psiguria triphylla (Cucurbitaceae)
Pterocarpus officinalis (Fabaceae)
Pterocarpus rohrii (Fabaceae)
Rapatea paludosa (Rapateaceae)
Renealmia alpinia (Zingiberaceae)
Rhipsalis baccifera (Cactaceae)
Rhizophora racemosa (Rhizophoraceae)
Rhynchospora corymbosa (Cyperaceae)
Rhynchospora gigantea (Cyperaceae)
Rinorea pubiflora (Violaceae)
Rodriguezia lanceolata (Orchidaceae)
Roystonea oleracea (Arecaceae)
Rottboellia cochinchinensis (Poaceae)
Sacciolepis myuros (Poaceae)
Sacoglottis amazonica (Humiriaceae)
Salvinia radula (Salviniaceae)
Sarcostemma clausum (Apocynaceae)
Schlegelia violacea (Schlegeliaceae)
Sesuvium portulacastrum (Aizoaceae)
Simarouba amara (Simaroubaceae)
Smilax oblongata (Smilacaceae)
Solanum monachophyllum (Solanaceae)
Sorghum bicolor (Poaceae)
Spathiphyllum cannifolium (Araceae)
Spondias mombin (Anacardiaceae)
Staurogyne trinitensis (Acanthaceae)
Stigmaphyllon bannisterioides (Malpighiaceae)
Struchium sparganophorum (Asteraceae)
Stylogyne micrantha (Primulaceae)
Swartzia acuminata (Fabaceae)
Symphonia globulifera (Clusiaceae)
Tabebuia insignis (Bignoniaceae)
Tabebuia stenocalyx (Bignoniaceae)
Tabernaemontana siphilitica (Apocynaceae)
Tanaecium crucigerum (Bignoniaceae)
Tapirira guianensis (Anacardiaceae)
Tillandsia usneoides (Bromeliaceae)
Toulicia guianensis (Sapindaceae)
Tournefortia cuspidata (Heliotropiaceae)
Trema micrantha (Cannabaceae)
Triplaris weigeltiana (Polygonaceae)
Trizeuxis falcata (Orchidaceae)
Uncaria guianensis (Rubiaceae)
Utricularia foliosa (Lentibulariaceae)
Virola surinamensis (Myristicaceae)
Vismia cayennensis (Hypericaceae)
Vittaria lineata (Pteridaceae)
Vitex orinocensis (Lamiaceae)
Vochysia tetraphylla (Vochysiaceae)
Xanthosoma caulotuberculatum (Araceae)
Xyris laxifolia (Xyridaceae)
Zygia latifolia (Fabaceae)
Fotografováno od 17. do 19. 1. 2016.