Syn.: Lentibularia major Gilib., Lentibularia vulgaris (L.) Moench, Utricularia biseriata Lindbg., Utricularia officinalis Thornton, Utricularia major Cariot et St.-Lég.
Čeleď: Lentibulariaceae Rich. – bublinatkovité
Utricularia vulgaris
Rozšíření: Druh je rozšířen v celé Evropě od Irska po Rusko. Severní hranici tvoří Skandinávie a na jihu přesahuje do severní Afriky. Dále roste v sibiřské části Ruska, v izolovaných areálech Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Mongolska a na východě Asie. V Africe se vyskytuje ještě jižně od rovníku. V ČR byla kdysi poměrně hojná, dnes však jsou známy poslední lokality (Polabí, Hodonínsko). Nově byla nalezena i v jižních Čechách. Na Slovensku roste pravděpodobně jen v nížinách na jihu státu.
Ekologie: Tato vodní masožravá rostlina roste v mělkých stojatých vodách, většinou u břehů. Může růst i v porostech pobřežní vegetace. Roste na slunci i v polostínu a vyžaduje vody spíše kyselé až neutrální. Kvete od června do září.
Utricularia vulgaris
Utricularia vulgaris
Popis: Vodní rostlina. Bublinatka obecná je největší evropskou bublinatkou a může dorůst až 2,5 m, většinou však dorůstá do 1,5 m. Řadí se k bublinatkám s jednotvarými prýty, které se mohou rozvětvovat. Listy jsou mnohokrát čárkovitě dělené, zelené barvy, po obvodu z nich vyrůstají na nevýrazných papilách jednobuněčné hroty – trichomy. Na listech vyrůstají četné lapací měchýřky, a to i v počtu až 200 mechýřků na 10 cm prýtu. Ve vodách s malým obsahem kyslíku a oxidu uhličitého mohou pro zajištění fotosyntézy a lapacích funkcí měchýřků vyrůst z hlavního prýtu také “dýchací prýty“. Ty pak vystupují i 4 cm nad vodní hladinu, nahoře jsou šupinovitě olistěné a mají průduchy. Květy vyrůstají jednotlivě nebo v hroznovitém květenství, které může být v mělkých vodách podpíráno tzv. rhizoidy. Květ vykvétá nad hladinou, je žlutý, velký kolem 2 cm a má výrazně sedlovitě prohnutý dolní pysk. Plodem je kulovitá tobolka, která obsahuje klíčivá semena. Přesto se u nás rozmnožuje pouze vegetativně. Rostlina přezimuje pomocí turionů.
Utricularia vulgaris
Záměny: Bublinatce obecné je velmi podobná bublinatka jižní (Utricularia australis). Rozdíly ve sterilním stavu jsou ve velikosti měchýřků, kdy bublinatka obecná je má různě velké od 1 do 3 mm, zatímco bublinatka jižní je má přibližně stejně velké. Rozdílné jsou také v papilách s trichomy, kdy bublinatka obecná má nezřetelné papily a u bublinatky jižní jsou zřetelné. Za květu má bublinatka obecná zřetelně sedlovitě prohnutý pysk, oproti rovnému nebo jen mírně prohnutému u bublinatky jižní.
Ohrožení a ochrana: Dříve v ČR hojný druh již dnes téměř vymizel v důsledku eutrofizace vod, chovu ryb, svodem splašků apod. Nyní u nás roste pouze na třech lokalitách. Je řazena mezi kriticky ohrožené druhy (C1t) a stejně tak je i chráněna zákonem (§). Na Slovensku patří mezi potenciálně ohrožené druhy (NT) a je tu i zákonem chráněná. Chráněná je také v Polsku.
Utricularia vulgarisUtricularia vulgaris
Utricularia vulgarisUtricularia vulgaris
Utricularia vulgaris
Fotografováno v červnu 2009 (David Frank: Lysá nad Labem) a ve dnech 19. 6. a 1. 7. 2011 (Jan Prančl a Vít Grulich: PP Tůně u Hájské).