Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité; Vacciniaceae S. F. Gray – brusnicovité
Vaccinium alaskaense
Rozšíření: Severoamerická brusnice, roste podél pacifického pobřeží od Aljašky po Oregon, především v území ovlivňovaném oceanickým klimatem; dále ve vnitrozemí je vzácná.
Ekologie: Roste v jehličnatých lesích a na lesních světlinách, často na zastíněných místech, na mezických až zamokřených, kyselých a na organické živiny chudých stanovištích.
Vaccinium alaskaense
Popis: Opadavý keř dorůstající výšky 0,5–2 m; mladé větve jsou poněkud hranaté, lysé nebo velmi jemně pýřité, žlutozelené, starší šedavé. Listy jsou střídavé, oválné nebo vejčité, (1–)2–7 cm dlouhé a 1–3 cm široké, na spodní straně světlejší a víceméně ojíněné, na střední žlice roztroušeně žláznaté, celokrajné nebo v dolní polovině drobně zubaté, na vrcholu většinou s nasazenou špičkou. Pětičetné květy rozkvétají před nebo spolu s rašením listů, jsou jednotlivé v paždí listů; stopky jsou dlouhé 5–15 mm, za plodu alespoň 10 mm, většinou téměř rovné; kalich je nezřetelně laločnatý, za plodu většinou opadává; koruna je baňkovitá, asi 7 mm dlouhá, růžová až bronzová, nejširší u báze; tyčinek je 10, lysých; semeník je spodní. Plodem je kulovitá, modročerná nebo černopurpurová, neojíněná, 6–9 mm velká bobule, beze zbytků kalicha, chutná.
Poznámka: Blízce příbuzný druh Vaccinium ovalifolium, s nímž se mnohde setkává i na stejných stanovištích, má často červeně naběhlé letorosty, lysé, většinou celokrajné listy, květy na zahnutých stopkách, které mají světlejší koruny nejširší uprostřed, a modravě ojíněné plody. Někteří badatelé oba taxony spojují.
Vaccinium alaskaense
Vaccinium alaskaense
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 9. 7. 2007 (Kanada, Britská Kolumbie: Vancouver Island, NP Pacific Rim).