Syn.: Valeriana pumilio Standl. et L. O. Williams, Valeriana skutchii Standl.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité; Valerianaceae Batsch – kozlíkovité
Valeriana prionophylla
Rozšíření: Středoamerický druh s nesouvislým areálem: jedna arela je v jižním Mexiku a Guatemale, druhá v Kostarice a Panamě; zřejmě chybí v Hondurasu a Nikaragui.
Ekologie: Roste v alpinských trávnících a křovinatých formacích na mělkých kamenitých půdách ve vysokých nadmořských výškách 2100–3700 m.
Valeriana prionophylla
Popis: Drobnější vytrvalá bylina vysoká 0,4–1,5 m; vytváří válcovitý kůlový kořen; lodyha bývá jediná, červeně naběhlá. Listy jsou soustředěny převážně v listové růžici, jsou obvejčité až čárkovitě kopisťovité, 3–20(–40) cm dlouhé a 0,5–2,5(–9) cm široké, na líci tmavozelené, na rubu výrazně světlejší, na bázi zvolna zúžené do nevýrazně diferencovaného řapíku, celokrajné nebo drobně pilovité, na okraji většinou nápadně chlupaté, na vrcholu zaokrouhlené; lodyžní listy bývají někdy vyvinuty v 1–2 párech. Květenství je kompaktní vrcholičnatá lata se vstřícně postavenými větvemi, zakončenými vidlany; květy jsou drobné, 5četné, pravidelné, oboupohlavné a samičí; kališní lístky jsou na bázi srostlé, s 8–11 načervenalými cípy dlouhými 3–6 mm; koruna je bělavá, nazelenalá nebo žlutavá, u oboupohlavných květů nálevkovitá, 2,1–3,3 mm dlouhá, u samičích květů kolovitá, 0,7–1,5 mm dlouhá; tyčinek je 5, 2,3–3,4 mm dlouhých; gyneceum tvoří spodní semeník a 1,3–3,5 mm dlouhou čnělku. Plodem je 1,4–3 mm dlouhá, zploštěle elipsoidní až vejcovitá nažka.
Valeriana prionophylla
Valeriana prionophylla
Fotografováno dne 1. 3. 2009 (Kostarika, Cerro de la Muerte).