Syn.: Fedia vesicaria (L.) Mirb., Valeriana locusta var. vesicaria L., Valeriana vesicaria (L.) Mill.
Čeleď: Valerianaceae Batsch – kozlíkovité
Valerianella vesicaria
Rozšíření: Mediteránně-blízkovýchodní druh. V Evropě roste ve Francii, Itálii a Řecku (včetně ostrovů), v severní Africe v Alžírsku (možná zde již vyhynul) a v Libyi, v Asii na Kypru, v Turecku, Sýrii, Libanonu, Izraeli, zřejmě i v Iráku a Íránu.
Ekologie: Stanovištěm jsou kamenité svahy s nezapojenou vegetací, také úhory a okraje extenzivně obhospodařovaných polí. Vystupuje do nadmořské výšky kolem 2000 m.
Valerianella vesicaria
Popis: Drobná jednoletá bylina, dorůstá výšky (5–)9–20(–30) cm. Listy jsou vstřícné, přisedlé, podlouhlé, 0,5–4 cm dlouhé a 0,2–1,1 cm široké, dolní téměř celokrajné, horní s několika páry zoubků nebo laloků. Květenství je 2–4krát vidlanovitě větvené; listeny jsou široce vejčité, asi 4 mm dlouhé; kalich je nafouklý; koruna je drobná, narůžovělá nebo světle fialová; tyčinky jsou 3; semeník je spodní. Plody jsou nažky uzavřené v nafouklém zveličeném kalichu, 4–6 mm dlouhé, na průřezu je fertilní pouzdro nápadně velké, zatímco obě sterilní pouzdra jsou zakrnělá.
Valerianella vesicaria
Valerianella vesicaria
Fotografoval Mário Duchoň, ve dnech 15. a 16. 5. 2011 (Turecko, Antalya, údolí Gökdere a Konya, Karacaören).