Česká jména: vanila (Presl 1846), vanilka (Mareček 2001)
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Vanilla phalaenopsis
Rozšíření: Endemit Seychelských ostrovů, vyskytuje se pouze na žulových ostrovech vnitřní skupiny (Mahé, Praslin a Silhouette). Součást rodu, který obsahuje celkem asi 100 druhů rozšířených v tropické Africe, v jižní a jihovýchodní Asii a ve Střední a Jižní Americe; nejblíže příbuzné druhy rostou na Madagaskaru a v jihovýchodní Asii (např. Vanilla aphylla).
Vanilla phalaenopsis
Ekologie: Křovinaté okraje glacis, oblých obnažených žulových výchozů v nižších nadmořských výškách, od hladiny moře do 300 m. Roste na mělkých, skeletovitých, velmi chudých půdách v horkém tropickém klimatu (průměrné teploty kolem 27 °C), zpravidla na osluněných, vyprahlých místech s nedostatkem půdní vlhkosti a vysokým výparem; těmto nepříznivým podmínkám rostlina čelí sukulentním habitem.
Vanilla phalaenopsisVanilla phalaenopsis
Vanilla phalaenopsisVanilla phalaenopsis
Vanilla phalaenopsis
Vanilla phalaenopsis
Popis: Bezlistá bylinná liána, šplhající po vegetaci až do výše 5 m nebo plazící se po povrchu skal. Stonky jsou výrazně článkované, tlusté, dužnaté, válcovité nebo lehce zploštělé a s podélnou rýhou, v uzlinách se vytvářejí adventivní, záhy zasychající kořeny, jejichž pomocí se rostlina přichycuje k podkladu. Listy se vyvíjejí pouze na bázi stonku, jsou nepatrné a záhy opadávají. Květy se vyvíjejí v postranních okolíkatých květenstvích, mají asi 8 cm v průměru. Tvoří je 6 sněhově bílých okvětních lístků, z nichž 5 je víceméně ploše rozložených, šestý je kornoutkovitě stočený, uvnitř na bázi oranžový nebo růžový a třásnitý. Jediná tyčinka srůstá s čnělkou do sloupku, semeník je spodní. Plod je 5–15 cm dlouhá, válcovitá, ve zralosti zelená tobolka.
Ohrožení a ochrana: Jako všechny vstavačovité je i Vanilla phalaenopsis chráněna mezinárodní úmluvou CITES.
Vanilla phalaenopsis
Vanilla phalaenopsis
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, dne 5. 2. 2011 (Seychely, ostrov Mahé: cesta z Danzilles k Anse Major).