O tom, že sněženky (Galanthus nivalis) jsou velice variabilní a lze najít nejrůznější odchylky ve tvaru a stavbě květu, se mezi zahradníky vyprávějí legendy.
Sněženka
Před první válkou byly v Anglii pořádány hony na zmutované domácí druhy rostlin, mezi nimiž právě sněženky zaujímaly čestné místo. Vzniklo mnoho kultivarů, část z nich se ztratila během druhé světové války. V poválečných letech se jen obtížně po zahradách vyhledávaly, ale velká část odrůd byla nalezena a opět vzata do kultury. Dnes patří odchylky sněženek k vyhledávaným sbírkovým rostlinám. Matt Bishop, Aaron Davis a John Grimshaw vydali v roce 2001 knihu Snowdrops – a monograph of cultivated Galanthus. V knize je na obrázcích neuvěřitelné množství především plnokvětých sněženek. Některé z nich jsme dovezli také do naší botanické zahrady.
SněženkaSněženka
SněženkaSněženka
SněženkaSněženka
Jsou ale opravdu tyto odchylky tak hojné? Není nic snazšího, než se přesvědčit. Když člověk stane v porostu, je to šok – milióny bílých kvítků! A na první pohled všechny stejné. Tady se přece nedá nic najít! Po chvíli ale zjistíte, že každý květ je jiný. Jinak veliký (třeba je to způsobeno hloubkou, ze které raší) a jinak skvrnitý. Pro čtenáře BOTANY.cz jsem připravil několik fotografií rostlin nalezených v naší přírodě – konkrétně v okolí Mělníka.
SněženkaSněženka
SněženkaSněženka
Velikost skvrny je asi nejvariabilnějším znakem. Některé skvrny na vnitřních lístcích mají tvar V či U, někdy velké skvrny, jindy dvou teček. Vzácně se najdou rostliny bez zelené skvrny a ještě vzácnější jsou se skvrnou žlutou. Ale najdou se, sice velice zřídka – tak po půl dni hledání – i rostliny s květy, které mají skvrnky na vnějších lístcích. Tyto skvrny jsou sice málo syté, ale dají se objevit. Někdy mají tvar kaňky, jindy (častěji) několika čárek nad žilkami. Tato odchylka bývá stálá, obvykle se vyskytuje na všech rostlinách v trsu.
SněženkaSněženka
Zvláštní je, pokud najdete rostliny čtyřčetné. I ty u Mělníka rostou. Znak to ale bude nestálý, obvykle pouze nejsilnější rostlina v trsu je čtyřčetná (ale i pěti nebo šestičetná). Sněženky dvoučetné či ty, u kterých srůstají vnější a vnitřní lístky, nejsou příliš pěkné.
SněženkaSněženka
SněženkaSněženka
Již v roce 1891 Čelakovský popsal varietu G. n. var. hololeucus pro rostliny, které mají tvarově shodné vnitřní a vnější lístky. Čelakovský rostliny našel v přírodě, bohužel prioritu má popis shodné zahradní odchylky G. n. var. poculiformis (Harpur-Crewe 1880). S malou frekvencí lze najít i tyto sněženky – i když vzhledem spíše připomínají bledule. Vnitřní lístky můžou být stejně velké jako lístky vnější, ale většinou jsou o něco menší, neskvrnité. Tato odchylka je stálá, odchylné květy mívají všechny rostliny v trsu.
SněženkaSněženka
Na první pohled, pokud navštívíte lokalitu při dešti a zatažené obloze, také najdete trsy, jejichž květy jsou stále otevřené, nereagují na nepříznivé podmínky jako u okolních rostlin.
Bledule
Na rozdíl od sněženek mají bledule (Leucojum vernum) pověst málo variabilních rostlin. Karpatské populace (L. v. subsp. carpaticum) jsou prý dvoukvěté, naše jednokvěté. Ale není tomu tak. I u našich rostlin s určitou frekvencí najdeme rostliny dvoukvěté.
Bledule
Poměrně častá je i vývojová ontogenetická odchylka, při které dochází k různému stupni srůstu poupat těchto dvou květů až ke vzniku proliferační plnokvětosti. Odchylka ale nebude stálá, protože se vyskytuje obvykle pouze u jedné rostliny v trsu.
Bledule
Poměrně velká variabilita je ve zbarvení skvrn na konci lístků – nejčastěji jsou žluté, vzácněji zelené a zcela výjimečně skoro oranžové. Některé bledule můžou mít i drobné květy, asi poloviční velikosti okolních rostlin a vzácně se objevují s užšími lístky, které se vzájemně nepřekrývají.
Bledule
Fotografováno na jaře 2009.