Při loňské návštěvě tatranské Mengusovské doliny jsme si vyslechli od jisté paní: „Tady skoro nic neroste, to musíte na Kvetnicu. Tam toho uvidíte víc!“ A tak jsme to letos vyzkoušeli. Vypravili jsme se tedy pod samotný Gerlachovský štít, a to do krásné Velické doliny.
Kvetnica s Gerlachem
Velická dolina byla modelována čtvrtohorním ledovcem. Začíná někde mezi Tatranskou Poliankou a hotelem Sliezský dom. Kotlinu uzavírá Polský hřeben, na východě se zvedá Východná Vysoká (2428 m n. m.), na západě Velický (2319 m n. m.) a Litvorný štít (2423 m n. m.). Z levé strany ji obklopuje masiv Gerlachovského štítu a zprava Granátové věže nazvané podle naleziště granátů. Celou dolinou protéká Velický potok vycházející u Dlhého plesa a tvořící krásné Velické vodopády. Mimo to je v této dolině ještě Velické pleso u Sliezského domu, Kvetnicové pleso na louce zvané Kvetnica a pod Polským hřebenem dvě malá Velická plieska.
Velický vodopad a Granátové věže
Spodní částí doliny prochází zelená turistická trasa, která začíná v Tatranské Poliance, pokračuje přes polomy, které zde vznikly po vichřici v roce 2006. Roste zde hojně vrbovka úzkolistá (Epilobium angustifolium), občas i zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia). Jakmile přejdeme tento polom, ocitneme se v lese s převahou smrku (Picea abies). V podrostu roste např. prstnatec májový (Dactylorohiza majalis), podbělice alpská (Homogyne alpina) nebo sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Dále pokračuje cesta pásmem kleče (Pinus mugo) s občasným výskytem jeřábu (Sorbus aucuparia) a buku (Fagus sylvatica).
Velická dolina s Velickým plesom a Sliezskym domom
Naše putování začneme u Velického plesa. Hned u cesty u hotelu rostou stovky nádherných všivců Hacquetových (Pedicularis hacquetii), kolem cesty hojně také mateřídouška (Thymus sp.) a za hotelem velká populace všivce přeslenitého (Pedicularis verticillata). V okolí samotného plesa se hojně vyskytuje kuklík horský (Geum montanum), sasanka narcisokvětá (Anemone narcissiflora), mezi kterou se snadno schová koniklec bílý alpínský (Pulsatilla scherfelii). Na vlhčích místech roste malá a vcelku nenápadná dřípatka karpatská (Soldanella carpatica) nebo naopak velký a nepřehlédnutelný upolín evropský (Trollius altissimus) nebo obrovské listy haveze česnáčkové (Adenostyles alliariae), drobné bílé květy pryskyřníku platanolistého (Ranunculus platanifolius) či modré hlavy mléčivce horského (Cicerbita alpina) a žluťuchy orlíčkolisté (Thalictrum aquilegifolium).
Velický vodopad a Gerlach
Nyní už můžeme začít stoupat na samotnou Kvetnicu. Naše cesta vede kolem Velických vodopádů a kolem vysoké skály, u které nemůžeme přehlédnout obrovské trsy violek dvoukvětých (Viola biflora) nebo hořce tolitovitého (Gentiana asclepiadea) a nespočet kýchavic (Veratrum album subsp. lobelianum). Jak postupujeme výš, začínají se objevovat nádherné hořce tečkované (Gentiana punctata), modré zvonky alpské (Campanula alpina), kterým kontrastují stovky kamzičníků Clusiových (Doronicum clusii) a všivců Oederových (Pedicularis oederi).
Kvetnica s Kvetnicovým plesom
Nyní se už pomalu dostáváme k malinkému Kvetnicovému plesu, u kterého můžeme zahlédnout bílé chomáčky suchopýru (Eriophorum vaginatum) či řeřišnici hořkou Opizovu (Cardamine amara subsp. opizii), pryskyřník alpský (Ranunculus alpestris) nebo nizoučký lomikámen karpatský (Saxifraga carpatica). Ještě výše můžeme zahlédnout malé kopretinky alpínské tatranské (Leucanthemopsis alpina), na kvetení se už připravují vysoké stračky tatranské (Delphinium oxysepalum) nebo nenápadné růžice netřesků (Sempervivum montanum). Z dalších rostlin můžeme jmenovat nádhernou rozchodnici růžovou (Rhodiola rosea), chrpovník nízký (Saussurea pygmaea), lepnici alpskou (Bartsia alpina) nebo běloprstku bělavou (Pseudorchis albida). Jak stoupáme, blížíme se k Dlhému plesu, u kterého září stovky krásných květů routevníku koriandrolistého (Callianthemum coriandrifolium), objevuje se i nizoučká, leč velmi nápadná prvosenka nejmenší (Primula minima), velké růžové chomáče silenek bezlodyžných (Silene acaulis), trsy vrance jedlového (Huperzia selago) či malinké květy lilijky pozdní (Lloydia serotina).
Kvetnica
Zde taky můžeme vidět nespočet druhů alpských vrb, mimo jiné vrbu bylinou (Salix herbacea), vrbu síťovanou (Salix reticulata) nebo na Slovensku kriticky ohroženou vrbu Kitaibelovu (Salix kitaibeliana). Další zajímavou dřevinou je zde jalovec obecný nízký (Juniperus communis subsp. alpina), který zde vytváří jen 20 cm vysoké koberce.
Kvetnica
Nyní se už se nacházíme pod Polským hřebenem a čeká nás poněkud obtížnější cesta, musíme si pomoci řetězy. Cestou na skalách po levé straně míjíme nádherné populace lomikámene pižmového (Saxifraga moschata), nížeji také lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata) či kuřička rozchodníkovitá (Minuartia sedoides). Při prohlížení fotek jsem až doma s úžasem zjistil, že na skalce vedle srázu rostly také hořce chladnomilné (Gentiana frigida), několik starčků šeravých kraňských (Senecio incanus subsp. carniolicus), trsy lomikámene sivého (Saxifraga caesia) a rozchodníku horského (Sedum alpestre) a obrovská populace hruštičky okrouhlolisté (Pyrola rotundifolia). Budiž nám polehčující okolností, že jsme měli za sebou náročný výstup po dlouhém sněhovém poli.
Kvetnica
Teď, když už jsme na Polském hřebeni, se můžeme pokochat výhledem na Zamrznuté pleso, které bývá i v červenci pokryto souvislou vrstvou ledu nebo dolů do Velické doliny, či si můžeme ještě vyšlápnout na Východnú Vysokú.
Kvetnica