Jedno z největších rašelinných území západních Krušných hor se nachází poblíž Přebuzi a říká se mu Rolavská vrchoviště. Patří do něj i Národní přírodní rezervace Velký močál.
Krušné hory jsou jediným pohořím u nás, kde není velkoplošně chráněné území ani do něj žádné nezasahuje. Tento stav není dán nekvalitním přírodním zázemím, neboť zde najdeme neosídlenou horskou krajinu, klimaxové smrčiny, rašeliniště, horské louky, prameniště, řadu vzácných živočichů a o vzácných rostlinách nemluvě. Naopak, kvality potvrzuje spousta maloplošně chráněných územích, z nichž je velké množství zaměřených na ochranu vrchovišť.
NPR Velký močál
Velký močál – rašeliniště vrchovištního typu se nachází asi 3-3,5 km severoseverovýchodně od obce Přebuz a představuje typický charakter vrchoviště. Borovice (Pinus sp.) tvoří neprůstupný okrajový lagg. Pokud se nám podaří zdolat tvrdým bojem tuto bariéru (místní znalec použije úzký průsek vytvořený lačnými myslivci) otevře se nám rozvolněná plocha s četnými jezírky střídajícími suchá místa s borovicí. Močál má tvar oválu s delší osou ve směru západ-východ a sklonem k východu. Sycen je srážkovou a spodní vodou, tvoří v podstatě vypouklou, mírně svažitou čočku. Charakter zavodnění nebo spíše výška hladiny se během roku značně mění, někdy je neprostupný, v letních měsících je vody méně.
Pojďme ale na malé botanické pozorování. Mezi keříčky zde běžné vlochyně (Vaccinium uliginosum) je poměrně častá kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), jako typický zástupce zdejší vrchovištní flóry. Kvete růžově, a to během května a června. Téměř všude nalezneme klikvu bahenní – postaru klikva žoravina (Oxycoccus palustris), nenápadnou plazivou rostlinu kvetoucí v červnu a plodící koncem července a srpna načervenalé kyselé plody.
Oxycoccus palustris
Ve vlhkých částech a v rašeliníkových jezírkách najdeme častou ostřici bažinnou (Carex limosa) s převislými klásky. Na suchých místech se objevuje ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). V jezírkách se na několika místech se vyskytuje blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris).
Carex limosaScheuchzeria palustris
Pravý ráj je zde ale pro obdivovatele masožravých rostlin. Najdeme zde tři zástupce rosnatek (Drosera). A to rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a stejně častou rosnatku anglickou (Drosera anglica). Nejjednodušeji je rozeznáme podle tvaru listů. První má čepel širší než delší, kdežto druhá naopak čepel silně protáhlou až čárkovitou, dlouhou a úzkou. V červenci kvetou drobnými bílými kvítky na dlouhých stvolech. A právě v těchto místech, kde se tyto dva druhy potkávají, se vyskytuje jejich ustálený kříženec rosnatka obvejčitá (Drosera x obovata). Poznáme ji podle výrazně širší čepele než má Drosera anglica, v žádném případě však podobné listu Drosera rotundifolia. Kříženec je sterilní, a tak k množení dochází pouze vegetativně, což je u rosnatek častý způsob reprodukce.
Drosera anglicaDrosera x obovata
Samozřejmostí jsou porosty suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginatum) zejména v okrajových lemech vrchoviště a suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium) ve vlhkých místech a v jezírkách, které mnohdy postupně zarůstá.
V blízkém okolí nalezneme obdobná vrchoviště, ať už stejně rozlehlá nebo menší, chráněná nebo nechráněná.

Fotografováno 25. 6. 2004 (NPR Velký močál, Krušné hory).