Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Veronica cuneifolia
Rozšíření: Endemit malého území v jihozápadním Turecku. Rozlišují se celkem tři poddruhy, všechny jsou vázány na jihozápadní Turecko.
Ekologie: Provází kamenité a travnaté stepní porosty, sutě, jalovcové křoviny a světlé lesíky s borovicí černou (Pinus nigra), lokality leží v nadmořské výšce 300–2300 m.
Veronica cuneifolia
Popis: Vytrvalý polokeřík vysoký 5–20 cm, stonky jsou bohatě větvené, plazivé nebo poléhavé, pokryté krátkými kupředu směřujícími nežláznatými chlupy. Listy jsou vstřícné, téměř přisedlé, široce kopinaté až téměř okrouhlé, 4–10(–13) mm dlouhé a 4–8 mm široké, na bázi klínovité, po stranách s 3–7 vroubky. Hrozny vyrůstají v počtu 1–3 v úžlabí listů, jsou (1–)2–4(–6) cm dlouhé, s 5–20(–25) květy; listeny jsou kosníkovité až kopinaté, někdy mělce zubaté; květní stopky jsou 2–7 mm dlouhé; kalich je 2–5 mm dlouhý, s obkopinatými cípy; koruna je kolovitá, o průměru (5–)7–11(–15) mm, modrá nebo nachová; tyčinky jsou 2; čnělka je 3–4(–5) mm dlouhá. Tobolky jsou dvoupouzdré, téměř okrouhlé, 3–4,5 mm dlouhé, mělce vykrojené, krátce žláznatě nebo nežláznatě chlupaté.
Poznámka: Druh je diploidní; jeho ohraničení vůči dalším blízce příbuzným typům není dosud úplně objasněno.
Veronica cuneifolia
Veronica cuneifolia
Veronica cuneifolia
Veronica cuneifolia
Fotografoval Mário Duchoň, dne 16. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Tinaztepe).