Čeleď: Plantaginaceae – jitrocelovité
Rozšíření: Endemit nevelkého území v jihozápadním Turecku, roste v provinciích Izmir, Konya a Antalya.
Ekologie: Stanoviště charakterizují travnaté nezapojené porosty na kamenitých svazích a jalovcové křoviny, lokality leží v nadmořské výšce 800–1900 m.
Popis: Vytrvalý polokeřík vysoký 10–15 cm, tvoří nevelké porosty s poléhavými až vystoupavými stonky pokrytými krátkými kadeřavými nežláznatými chlupy. Listy jsou vstřícné, téměř přisedlé, v obrysu obkopinaté, peřenosečné, 6–18 mm dlouhé a 3–6 mm široké, na bázi klínovité, po stranách s 3–6 páry úkrojků. Hrozny jsou 2–4, úžlabní, 2–8 cm dlouhé, s 30–60 květy; listeny jsou kopinaté, někdy s 1–4 zuby; květní stopky jsou 2–6 mm dlouhé; kalich je 2–5 mm dlouhý, s kopinatými cípy; koruna je kolovitá, o průměru 8–12 mm, modrá, řidčeji bílá; tyčinky jsou 2; čnělka je 3–4,5 mm dlouhá. Tobolky jsou dvoupouzdré, obsrdčité, asi 4 mm dlouhé, pokryté kadeřavými nežláznatými chlupy.
Poznámka: Druh je oktoploidní a má zřejmě hybridní původ: předpokládá se, že vznikl křížením rozrazilů Veronica cuneifolia a Veronica multifida.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 16. 5. 2011 (Turecko, pohoří Taurus, Yarpuz).