VERONICA MONTANA L. – rozrazil horský / veronika horská

Syn.: Veronica subbisculata Crantz
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité

Rozšíření: Centrum rozšíření se nachází ve střední a západní Evropě, na sever zasahuje do jižního Švédska, na východ do pobaltských zemí, na jih až na Sicílii. U nás roste roztroušeně v chladnějších pahorkatinách a nižších horských polohách. Hojněji v Brdech, severovýchodních Čechách, na Moravě v povodí Svitavy a v karpatských pohořích. Do nižších poloh bývá pouze občas splaven, výjimkou je souvislejší a trvalý výskyt v okolí soutoku Dyje a Moravy.
Ekologie: Vyskytuje se v bučinách, případně jiných lesích s příměsí buku, na lesních prameništích. Především na provzdušněných humózních nevápnitých půdách. Výrazně stínomilný druh, indikující původní výskyt bučin a potočních jasenin.

Popis: Vytrvalé, poléhavé, do 20 cm vysoké, chlupaté byliny. Oddenek horizontální, s hojnými kořeny, často zčásti nadzemní. Lodyha v dolní části dlouze poléhavá, v uzlinách kořenující, oblá, odstále chlupatá, nafialovělá až hnědočervená. Listy vstřícné, pravidelně na lodyze rozložené, dlouze řapíkaté. Čepel vejčitá, na bázi uťatá až mělce srdčitá, po okraji vroubkovaně pilovitá, oboustranně odstále chlupatá. Hrozny úžlabní, postranní, střídavé, dlouze stopkaté a velmi chudokvěté. Listeny čárkovité až obkopinaté, řídce chlupaté, květní stopky 2–4krát delší než listeny. Kalich čtyřčetný, koruna 8–10 mm v průměru, světle modrofialová až bělavá s výrazně tmavším žilkováním, korunní trubka kratičká. Tyčinky poněkud delší než koruna, prašníky bělavé, čnělka za plodu nitkovitá, kratší než tobolka.Tobolky z boku výrazně zploštělé, po okraji kýlnaté, na bázi i na vrcholu velmi jemně vykrojené. Druh kvete v květnu a červnu, ve vyšších polohách v červenci.
Ohrožení a ochrana: V ČR je rozrazil horský zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4a).


Fotografováno dne 7. 7. 2009 (pod Tetřevím vrchem v Krkonoších).