Na jihozápadních svazích Větrníku (394 m n. m.), přibližně 2 km jižně od Lysovic (okres Vyškov) se rozprostírá členitá přírodní rezervace nazvaná Větrníky (mapa). Už podle názvu je zřejmé, že větrných dnů je tady za rok mnohem více, než těch, kdy se nehne ani lístek. Důvodem vyhlášení NPR byla už v roce 1925 jedna z největších a nejcennějších stepních oblastí na jižní Moravě. Historie ochrany tohoto území je spojena s činností Svazu pro ochranu přírody a domoviny na Moravě.
Větrníky
Jde o rozsáhlý komplex stanovišť s xerotermní stepní vegetací ponticko-panonského a submediteránního typu. V nadmořské výšce 350–394 m je tedy chráněno území o rozloze 27,89 ha. Členitost tohoto území je způsobena vlivem sněhu a sesuvy půdy z doby před 2 miliony let, kdy střídání dob ledových a meziledových vymodelovalo svahy Větrníku do dnešní podoby. I v současnosti jsou zde sesuvy půdy patrné.
Větrníky
Vegetace suchých trávníků s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) je zastoupena druhy jako jsou hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), svízel syřišťový (Galium verum), šalvěj luční (Salvia pratensis), tolice srpovitá (Medicago falcata), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), žluťucha menší (Thalictrum minus) aj.
Hojný je také výskyt vzácnějších druhů, např. kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), kavylu sličného (Stipa pulcherrima), kavylu Ivanova (Stipa pennata).
Větrníky
Severní část území je porostlá nízkými křovinami s převažující třešní křovitou (Prunus fruticosa), která se zde snadno kříží s třešní višní (Prunus cerasus). V keřovém patře je vtroušena růže šípková (Rosa canina), slivoň trnka (Prunus spinosa) a hojně také hloh jednoblizný (Crataegus monogyna). V bylinném podrostu těchto křovin najdeme např. čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), hlaváček jarní (Adonis vernalis), řebříček panonský (Achillea pannonica), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), třemdavu bílou (Dictamnus albus) a jiné.
V západní části se však značně šíří vysoké křoviny s převahou druhů, jako je brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh obecný (Crataegus laevigata), kalina obecná (Viburnum opulus), líska obecná (Corylus avellana) nebo řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica).
Větrníky
Mezi vzácnější druhy patří především několik druhů kavylů, dále koniklec luční (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kosatec nízký (Iris pumila), kosatec různobarvý (Iris variegata), lněnka Dollinerova (Thesium dollineri), třezalka ozdobná (Hypericum elegans), zvonek boloňský (Campanula bononiensis) či zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria).
V minulosti byla většina území spásána, později však tato lokalita zůstala ležet ladem a velmi rychle zarůstala křovinami. Ke konci 90. let minulého století zde bylo zahájeno odstraňování křovin, kosení travin a je počítáno také s pastvou ovcí. Uvažuje se mimo jiné o zatravnění okolí rezervace v šíři ochranného pásma kvůli splachům z výše položených zemědělsky využívaných ploch.
Větrníky
Fotografováno dne 8. 4. 2012.