Jen několik kilometrů severně od Prahy se nachází malá obec Větrušice, zajímavá svojí polohou vysoko nad pravým břehem Vltavy. Přímo pod obcí se totiž rozpíná mohutné sklaní defilé, od roku 1969 chráněné, dnes jako Národní přírodní rezervace Větrušické rokle. Asi 100 m vysoké skály jsou bohatě rozčleněny na hřebeny, skalky, úžlabiny i hlubší rokle. Jižní část je tvořena kyselými břidlicemi a buližníky, severní konec je tvořen mírně bazickými spility. Území je významnou křižovatkou teplomilné vegetace Českého krasu, Polabí a Českého středohoří.
Větrušické rokle
Přirozená lesní společenstva se dochovala jen ve zbytcích, převažují výsadby akátu (Robinia pseudacacia) a borovice černé (Pinus nigra). Zajímavý je výskyt třešně křovité (Prunus fruticosa) a původně vysazené mahalebky obecné (Prunus mahaleb) v teplomilných křovinách. Složení bylinné vegetace je dáno úživností podloží a polohou ve členitém terénu. Na kyselém podloží je vegetace chudá, tvořená převážně travami, jestřábníky nebo vřesem (Calluna vulgaris).
Větrušické rokle
Zcela odlišný obraz nabízí rostlinstvo v severní části rezervace. Na severních svazích zde roste pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea) a bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), v bylinných lemech tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), kakost krvavý (Geranium sanguineum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus). Ve skalních spárách se vyskytují tařice skalní (Aurinia saxatilis), svízel sivý (Galium glaucum), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), sesel sivý (Seseli osseum), locika vytrvalá (Lactuca perennis).
Nejzajímavější druhy rostou na osluněných skalních plošinách s hlubší půdou. Nalézt zde můžeme kavyly (Stipa pennata, S. capillata, S. pulcherrima), vlnici chlupatou (Oxytropis pilosa), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářku liliovitou (Anthericum liliago), kuřičku štětinkatou (Minuartia setacea), ostřici drobnou (Carex supina), violku písečnou (Viola rupestris).
Větrušické rokle
Proslulý je zdejší výskyt jednoletých bylin, ze vzácnějších to jsou hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), dejvorec velkoplodý (Caucalis platycarpos), strošek pomněnkový (Lappula squarrosa) nebo vpravdě vzácný rohatec růžkatý (Glaucium corniculatum). Za význačný je považován zdejší výskyt česneku tuhého (Allium strictum) a jistě také česneku kulatohlavého (Allium sphaerocephalon), neméně zřídkavého a zvláště hezkého. Za zmínku dále stojí běžnější záraza zardělá (Orobanche kochii) parazitující na chrpě čekánku a především vzácné zárazy parazitující na pelyňku ladním (Artemisia campestris), záraza písečná (Orobanche arenaria) a záraza šupinatá (O. artemisiae-campestris).
Větrušické rokle
Samozřejmě zde nerostou jen byliny zřídkavé a ohrožené, ale také mnoho běžných, pro podobná stanoviště charakteristických, např. divizna knotovkovitá (Verbascum lychnitis), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), šalvěj luční (Salvia pratensis), rýt žlutý (Reseda lutea), hadinec obecný (Echium vulgare), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), rozchodník bílý (Sedum album), čistec přímý (Stachys recta), tařice horská (Alyssum montanum) aj.
Větrušické rokle
Fotografováno dne 27. 6. 2010.