Syn.: Oreinotinus tinoides (L. f.) Oerst., Viburnum leptophyllum Killip et A. C. Sm., Viburnum tinoides Mutis ex Kunth
Čeleď: Adoxaceae Trautv. – pižmovkovité; Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Viburnum tinoides
Rozšíření: Druh se vyskytuje v andské oblasti Kolumbie a Venezuely, objevuje se i v Guyanské vysočině. Nominátní varietu najdeme v Kolumbii a nejzápadnější části Venezuely, z okolí venezuelského andského města Mérida byla popsána varieta Viburnum tinoides var. venezuelense, z východní části areálu na Guyanské vysočině (odtud pocházejí i naše fotografie) pak varieta Viburnum tinoides var. roraimense.
Ekologie: Roste v savaně, v křovinách i lemech vlhkých tropických lesů, kolem cest, v nadmořských výškách zhruba od 1100 až do 3000 m.
Viburnum tinoides
Popis: Keř až nízký strom, 3–6 m vysoký. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, eliptické, 6–12 cm dlouhé a 2–4 cm široké, kožovité, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé (u nominátní variety) nebo špičaté (v případě var. roraimense), lysé. Květenství je vrcholičnaté, stopka a větve květenství jsou hustě chlupaté (u nominátní variety), řídce chlupaté (var. venezuelense) nebo skoro lysé (var. roraimense). Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, kalich je malý, koruna kolovitá, bílá, s 5 vejčitými korunními cípy, tyčinek je 5, jsou delší než koruna. Plody jsou černomodré, skoro kulovité peckovice.
Poznámka: Rod zahrnuje zhruba 150 až 200 druhů, které se vyskytují především v mírném pásu severní polokoule, v tropických oblastech se objevují v horách. V Austrálii původní druhy tohoto rodu nenajdeme vůbec.
Viburnum tinoides
Viburnum tinoides
Viburnum tinoides
Viburnum tinoides
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 24. 1. 2016 (Venezuela, Roraima, při úpatí hory).