Syn.: Vicia mathewsii A. Gray
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Vicia andicola
Rozšíření: Areál se rozkládá v Jižní Americe a táhne se po andském hřebeni od severozápadní Venezuely přes Kolumbii, Ekvádor, Peru a Bolívii až do severní Argentiny.
Ekologie: Roste v horách na křovinatých svazích a v lemech lesní vegetace na horní hranici lesa. Lokality leží v nadmořské výšce 2700–3800 m.
Vicia andicola
Popis: Vytrvalá ovíjivá bylina; lodyhy jsou proužkovaně hranaté, na bázi poněkud dřevnatí. Listy jsou střídavé, sudozpeřené, s 7–12 jařmy, lístky jsou čárkovitě kopinaté, 12–18 mm dlouhé a 3–6 mm široké, na bázi klínovité, celokrajné, na vrcholu tupé a s nasazeným hrotem. Květenství jsou 2–6květé úžlabní hrozny; květy jsou stopkaté, 12–15 mm dlouhé, modré nebo fialové s bílou; kalich je zvonkovitý, řídce chlupatý, cípy jsou čárkovité, téměř stejné, kratší než trubka; koruna je modrá nebo fialová, křídla jsou světlejší; z 10 tyčinek 9 srůstá, jedna zůstává volná. Lusk je vícesemenný, asi 4 cm dlouhý a asi 8 mm široký.
Vicia andicola
Vicia andicola
Vicia andicola
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 7. 1. 2016 (Venezuela, Sierra Nevada de Mérida, svahy Pico Bolívar).