Syn.: Vicioides sepium (L.) Moench
Čeleď: Fabaceae – bobovité
Rozšíření: Rozšířena téměř v celé Evropě – na jihozápadě po sever Pyrenejského poloostrova, na severu po střed Skandinávie, na východ zasahuje přes západní a střední Asii až po Japonsko. Zavlečena do Severní Ameriky.
V Česku roste hojně na celém území od nížin po vyšší středohory.
Ekologie: Roste na loukách, v křovinách, ve světlých lesích, na okrajích lesů a cest, v příkopech, na náspech. Dává přednost hlubším půdám a slunným až polostinným stanovištím. Kvete od května do srpna.
Popis: Vytrvalá, 30–70 cm dlouhá bylina. Lodyha větvená, vystoupavá nebo popínavá, tupě hranatá, řídce chlupatá. Listy řapíkaté, sudozpeřené s 4–8 jařmy, vřeteno zakončené rozvětvenou úponkou, lístky vejčité až kopinaté, 10–30 mm dlouhé, 3–11 mm široké, lysé i chlupaté. Květenství vyrůstá z úžlabí listů, redukované, krátce stopkaté, 2–5květé. Kalich pravidelný, pěticípý, horní cípy kratší než dolní. Koruna špinavě světle modrofialová až fialová, pavéza obvejčitá, křídla kratší, člunek špičatý, kratší než křídla. Plodem je lusk s 3–5 semeny.
Fotografováno dne 7. 5. 2005 (Česko, Čechy, Náchod) a 2. 6. 2005 (Praha-Libuš).