Botanická zahrada Univerzity ve Vídni se nachází poblíž Belvederu a má výrazně protáhlý tvar ve směru jih – sever. Vstup do zahrady je možný vchodem u Horního Belvederu, dále z rohu ulic Mechel a Praetorius, kde se nacházejí skleníky a budovy, a dále brankou z ulice Jacquin.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
Zahrada byla založena roku 1754 jako Hortus Medicus. Otcem myšlenky byl ředitel medicínských studií a praxe při lékařské fakultě Univerzity ve Vídni Gerard van Swieten, který byl i osobním lékařem Marie Terezie, která koupila pro zahradu 2 hektary v ulici Rennweg a pověřila návrhem a vedením zahrady Roberta Laugiera (1722–93). Po jeho odchodu převzal zahradu Nikolas Joseph von Jacquin (1727–1817), který jí přeměnil na vědecky zaměřenou botanickou zahradu. V roce 1796 převzal zahradu jeho syn Joseph Franz a císař František I. věnoval zahradě 5,8 ha plochy jižně od zahrady. Během příštího roku se podařilo získat další pozemky. Oba mají dnes v zahradě pamětní desku. Ve funkci ředitele zahrady se pak vystřídala řada významných botaniků: Stephan Endlicher, Eduard Fenzl, Anton Kerner von Marilaun, Richard von Wettstein, Fritz Knoll, Lothar Geitler, Fridrich Ehrendorfer a další.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
Skleníky zajímající 1 500 m2 vznikaly postupně, v letech 1890–93 byly postaveny největší z nich. Během obou světových válek byly poškozeny a musely být obnoveny, ale veřejnosti je přístupný pouze tropický skleník. Budova Botanického ústavu (dnes Fakultní centrum pro biodiverzitu) byla postavena roku 1905. V roce 1930 přešla pod správu botanické zahrady tzv. Hostova zahrada (pojmenovaná podle botanika N. W. Hosta), která byla soukromým majetkem Habsburků, veřejnosti však byla zpřístupněna až na začátku sedmdesátých let minulého století. Celá botanická zahrada byla koncem II. světové války těžce poškozena bombardováním. Její obnova byla ukončena až na začátku 70. let 20. století. V letech 1997–2005 vzniklo oddělení Flory Rakouska zaměřené především na teplomilná společenstva, která se v přírodě nacházejí jen ve fragmentech.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
Dnes má zahrada na ploše 8 ha ve svých sbírkách 9 500 taxonů rostlin. Jednou s nejstarších je sbírka krytosemenných dřevin, která se nachází především v jihozápadní části zahrady. Obsahuje 600 taxonů dřevin, celkem 1 500 exemplářů, z toho 900 stromů. Některé exempláře jsou skutečně úctyhodným rozměrů, např. platan a jinan u budovy Fakultního centra pro biodiverzitu u Rennweg, které vysadil N. J. von Jacquin. Sbírka jehličnanů vznikla převážně na konci 19. století a obsahuje 100 druhů z Evropy, Asie a Severní Ameriky.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni

Botanická zahrada Univerzity ve Vídni

Podél zdi s ulicí Jacquin se nachází sbírka 300 druhů léčivých, užitkových a jedovatých rostlin, která je určena především pro výuku studentů a veřejnosti.
Přibližně ve středu zahrady se také nachází poměrně rozsáhlý bambusový hájek (Phyllostachys viridiglaucescens), který na tomto místě roste už od roku 1893. K nejstarším částem zahrady patří také bazény a vodní nádrže.
Alpinum obsahuje 500 druhů z vysokohorských oblastí Evropy, Alp, Pyrenejí a Dinárských pohoří. Na jeho okraji roste asi 600 let starý tis, který je považován za nejstarší strom Vídně.
Poblíž se nachází také sbírka druhů z Kanárských ostrovů, subtropů a Mediteránu, která čítá asi 150 druhů. Sbírka kaktusů a sukulentů má 150 druhů ze Starého i Nového světa. Specializuje se na dvě skupiny, druhy z jižní Afriky a Madagaskaru.
Tropický skleník má obsáhlou sbírku dřevin a čeledí Annonaceae, Gesneriaceae, Rubiaceae, Bromeliaceae a Orchidaceae. Nachází se v něm i bazén s druhem Victoria regia.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
V zahradě nechybí systematické oddělení, dále oddělení genetických, morfologických skupin, skleníky pro přezimování a zázemí potřebné pro provoz zahrady.
Kromě odborné práce botanická zahrada vyvíjí bohatou osvětovou činnost, konají se tu různé výstavy (od obrazů až po rostlinné rarity), nabízí komentované vycházky po zahradě pro děti i dospělé atd.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
Botanická zahrada je otevřena celoročně, otevírací doba se liší podle ročního období i podle změny na letní čas. Vstup je volný, pouze do alpína, které navazuje na jihu na botanickou zahradu se vybírá vstupné.
Botanická zahrada Univerzity ve Vídni
Fotografováno ve dnech 10. 5. a 10. 6. 2008.