VIGNA LUTEOLA (Jacq.) Benth.

Syn.: Calopogonium pendunculatum Standl., Dolichos gangeticus Roxb., Dolichos luteolus Jacq., Dolichos niloticus Delile, Orobus trifoliatus Sesse et Moc., Phaseolus luteolus (Jacq.) Gagnep., Phaseolus maritimus Hassk., Scytalis helicopus E. Mey., Vigna brachystachys Benth., Vigna bukobensis Harms, Vigna fischeri Harms, Vigna glabra Savi, Vigna helicopus (E. Mey.) Walp., Vigna jaegeri Harms, Vigna longepedunculata Taub., Vigna nigerica A. Chev., Vigna nilotica (Delile) Hook. f., Vigna repens (L.) Kuntze, Vigna repens Baker, Vigna villosa Savi
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité

Vigna luteola

Rozšíření: Druh s obrovským areálem v celých tropech, místy přesahuje do subtropů. Pantropický druh, známý z pobřežních oblastí Starého i Nového světa. V Americe zasahuje až do Karolíny a snad i na jih Pensylvánie, na jih až do Uruguaye. V Africe roste od Senegalu po Etiopii a Jihoafrickou republiku. Existují údaje z Indie, ve východní Asii z Tchaj-wanu a dokonce až z Japonska, dále z Indonésie. Také roste na Nové Guinei a na severovýchodě Austrálie. Některé prameny uvádějí, že je původní jen ve Starém světě; zdá se, že některé údaje z jižní Asie se mohou vztahovat k příbuzným druhům.

Ekologie: Provází nezapojenou vegetaci na písčinách, zejména kolem moře, ale i ruderály na narušovaných místech, také na okrajích cest a vodních toků a ve výsadbách dřevin. Je vázán na oblasti s dostatečně vlhkým klimatem. Vystupuje až do nadmořské výšky 1400 m.

Vigna luteola

Popis: Vytrvalá bylina s plazivými nebo ovíjivými lodyhami, dlouhými 1–2,5 m, v horní části lysými nebo řídce chlupatými. Listy jsou střídavé, trojčetné; lístky jsou přisedlé, vejčité až čárkovitě kopinaté, 2,5–11 cm dlouhé a 0,5–5 cm široké, lysé nebo řídce chlupaté, na bázi klínovité nebo zaokrouhlené, celokrajné, zašpičatělé; řapík je 2–8 cm dlouhý; palisty jsou kopinaté, dvouklané. Květenství tvoří úžlabní hrozny 5–40 cm dlouhé; květní stopky jsou 4–9 mm dlouhé, chlupaté; kalich je zvonkovitý, 3–4 mm dlouhý, cípy jsou trojúhelníkovité, 2 horní jsou úplně srostlé; koruna je žlutá nebo zelenavá, pavéza je 1,3–2,5 cm dlouhá, na vrcholu vykrojená, křídla jsou obvejčitá, člunek je krátce zobánkatý; tyčinek je 10, dvojbratrých, jediná je volná; čnělka je lysá. Lusky jsou nicí, 4–8 cm dlouhé a 5–6,5 mm široké, poněkud srpovité, pýřité, mezi semeny poněkud zaškrcené.

Záměny: Tomuto druhu se podobá Vigna marina, kterou lze odlišit lístky nejširšími uprostřed, eliptickými až téměř okrouhlými, dále se vyznačuje kratšími, vejčitými palisty a menším počtem semen v lusku, kterých bývá jen 2–6(–8). Není vyloučeno, že většina údajů z jižní Asie se právě vztahuje k druhu V. marina.

Využití: Rostlina poskytuje kvalitní píci nebo hmotu na zelené hnojení; ve vlhkých tropech je to i perspektivní luštěnina.

Vigna luteola
Vigna luteola
Vigna luteola
Vigna luteola

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 9. 3. 2014 (Panama, Bocas del Toro, Playa Drago).