Vincent z Beauvais (Vincentius Bellovacensis) se narodil kolem roku 1190 pravděpodobně v Beauvais, zemřel v roce 1264 v Paříži. Řeholník, přírodovědec a encyklopedista.

Někdy v letech 1218–20 vstoupil v Paříži do dominikánského řádu. Většinu života prožil v klášteře v Beauvais, působil také v opatství Royaumont, které založil v roce 1228 král Ludvík IX. (Svatý) asi 30 km severně od Paříže. Pravděpodobně od roku 1250 byl kaplanem na dvoře krále Luvíka, kde učil a kázal, podílel se na výchově šlechtických synů. Zabýval se i teorií výchovy, v letech 1247–49 napsal pedagogické pojednání De eruditione filiorum nobilium určené pro syna a dceru krále. Po smrti syna krále Ludvíka v roce 1260 napsal Tractatus consolatorius de morte amici.
Nejdůležitější práce Vincenta z Beauvais je první evropská encyklopedie, kterou sestavoval do roku 1244 pod názvem Speculum majus. Jedná se o největší encyklopedii snad až do 18. století, navíc sepsanou jediným člověkem. Vincent je autorem tří částí – Speculum naturale, Speculum doctrinale a Speculum historiale. Čtvrtá část (Speculum morale) se objevuje jen u některých exemplářů encyklopedie, pochází až z 14. století a autor je neznámý. Encyklopedie je souhrnem všech znalostí své doby, autor měl přístup do královské knihovny, která v té době schraňovala na 1200 rukopisů. Prostudoval práce 450 řeckých, římských, hebrejských i arabských učenců. Pečlivě třídil materiál, byl si vědom toho, že ne všechny práce mají stejnou hodnotu. Třídil odkazy na cenné, průměrné, málo hodnotné a bezcenné. Velmi si cenil Aristotela, Cicerona, Hippokrata.
V hodnocení svých vlastních zásluh byl skromný. Avšak o jak velké dílo se jedná, řeknou nejlépe čísla: Speculum majus obsahuje 80 knih dělených na 9885 kapitol, z toho Speculum naturale obsahuje 32 knih a 3718 kapitol, Speculum doctrinale 17 knih a 2374 kapitol, Speculum historiale 31 knih, 3793 kapitol. Jedná se o mozaiku citací, jeho originální prací je historie vlády Ludvíka VIII. a Ludvíka IX.
Speculum naturale se zabývá především přírodou, z toho v knihách V.–XIV. píše o zemědělství, rostlinách i jejich použití v lékařství, v knihách XVI.–XVII. o ptácích, rybách, v knihách XVIII.–XXII. o domácím zvířectvu, hadech, včelách, hmyzu, v knihách XXIII.–XXVIII o člověku.
Speculum doctrinale se vztahuje ke vzdělání – logika, řečnictví, poesie, geometrie, astronomie, výchova, řemesla, anatomie, chirurgie, medicína, právo, administrativa, justice (v knize VI. např. i zahradnictví a vinařství). Speculum historiale přináší historii lidstva od Adama do roku 1250, doby vlády Ludvíka IX.
Tato encyklopedie byla ve své době velmi populární, byla využívána nejméně dalších 300 let. V roce 1328 byla přeložena z latiny do francouzštiny, do angličtiny v roce 1484, po vynálezu knihtisku se objevila i tištěná vydání. Znali ji učenci italské renesance, ovlivnila například i anglického spisovatele Geoffreye Chaucera. Vliv měla i na knižní produkci českou, ze Speculum naturale údajně vychází i latinsky psaná sbírka Summa recreatorum, která vznikla v Čechách v 2. polovině 14. století.

Na jeho počest byl pojmenován jeden bičíkovec Euglena bellovacensis, dnes ovšem už není řazen mezi rostliny, ale do skupiny Excavata vytvořené v roce 2002.
Kolín