VIOLA DELPHINANTHA Boiss. – violka / fialka

Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Rozšíření: Řecko (pohoří Chelmos, Olympos a Falakro, izolovaná hora Athos) a Bulharsko (pohoří Slavjanka).
Ekologie: Chasmofyt osídlující trhliny vápencových stěn se severní a severovýchodní expozicí v pásmu od 950 do 1700 m n. m. Preferuje kaňony s vyšší vzdušnou vlhkostí. Roste spolu se Saxifraga ferdinandi-coburgii a Ceterach officinarum.

Popis: Polokeř vysoký 5–10(–30) cm, lodyhy jsou přímé, někdy červeně naběhlé, na bázi dřevnaté, chudě olistěné. Šedozelené listy jsou přisedlé, čárkovité až úzce kopinaté, v přeslenech. Na tenkých květních stopkách jsou šeříkově růžové až růžovočervené květy, bělavé uprostřed, ostruhy jsou 16–18(–30) mm dlouhé, trubkovité, srpovitě prohnuté. Zralý semeník tlakem sesychání vymršťuje semena do okolí. Kvete od května do července.
Ohrožení a ochrana: Vzácný endemický druh, chráněný zákonem v Bulharsku, uvedený též v seznamu přísně chráněných druhů Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) a ve Směrnici o stanovištích (92/43/EHS).

Poznámka: Jedná se o přísně chráněný druh, obchod s ním je v řadě zemí Evropy nelegální. Rostlina je kultivovatelná, v kultuře se však objevuje jen zřídka. Semeno vytváří i v kultuře.

Fotografováno v červenci 2009 (Bulharsko, Slavjanka).