VIOLA PYGMAEA Juss. ex Poir. – violka / fialka

Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité

Viola pygmaea

Rozšíření: Druh jihoamerických And, vyskytuje se v horských oblastech jižního Ekvádoru, Peru a Bolívie.

Ekologie: Roste ve vysokohorském páramu a vlhké puně, na vlhkých loukách a v mokřinách, na březích horských potoků, často společně s polštářovitě rostoucím jitrocelem Plantago rigida, v nadmořských výškách zhruba od 3000 až do 4850 m.

Viola pygmaea

Popis: Droboulinká bylina s jednoduchým či větveným oddenkem, který je v horní části pokryt růžicovitě nahloučenými listy. Celá rostlinka je sotva 2(–3) cm vysoká, vyrůstá buď jednotlivě, anebo vytváří poduškovité porosty. Listy jsou čárkovité až kopinaté, 10–20 mm dlouhé, poněkud dužnaté, celokrajné, na vrcholu špičaté. Květy jsou jednotlivé, dosahují průměru okolo 10 mm, květní stopka je zhruba stejně dlouhá jako listy, ale nezřídka i kratší; korunní lístky jsou bílé s fialovou skvrnkou, ventrální lístek je větší, široce vejčitý, na vrcholu vykrojený, s krátkou ostruhou, bílý s fialovou kresbou a žlutou centrální skvrnkou. Plodem je vejcovitá tobolka, až 8 mm dlouhá.

Poznámka: Andské violky představují velmi pozoruhodný prvek jihoamerické velehorské flóry. Vedle rostlin naplňujících poměrně věrně středoevropské představy o violkách, které může reprezentovat například peruánsko-bolívijská Viola thymifolia nebo severoandská Viola stipularis, se zde vyskytují i druhy morfologicky velmi svébytné, růžicovité. K těm patří kromě zde představovaného druhu třeba i jihoandská Viola sacculus. A nechybějí ani violky liánovité, takovým druhem je např. červenokvětá Viola arguta. V Jižní Americe je obdivuhodně pestrá i celá samotná čeleď violkovitých. V Amazonii najdeme kromě dalších violkovitých lián dokonce též violkovité stromy.

Viola pygmaea
Viola pygmaea
Viola pygmaea

Fotografoval Mário Duchoň, dne 1. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).