Syn.: Viola canina subsp. persicifolia Kirschl., Viola canina subsp. stagnina (Kit. et Schult.) Rouy et Focaud, Viola lactea auct. non Sm., Viola marginata Peterm., Viola persicifolia auct. non Schreb., Viola persicifolia var. stagnina Kirschl., Viola ruppiana Wallr., Viola stricta Hornem. non All.
Čeleď: Violaceae Batsch – violkovité
Rozšíření: Vyskytuje se v Evropě, na jihu chybí, na severu zasahuje do střední Skandinávie, na východě do evropské části Ruska a dále roste na střední Sibiři. U nás roste spíše vzácně, v kotlinách a úvalech a v rybničních pánvích. Je uváděna jako hojnější než Viola elatior a V. pumila.
Ekologie: Roste na slatinách, lužních loukách, na světlinách a okrajích lužních úvalových lesů. Kvete od května do července.
Popis: Vytrvalá bylina, vysoká 10–30 cm, bez přízemní růžice listů. Lodyhy jsou přímé nebo krátce vystoupavé, lysé nebo papilnaté. Čepele listů jsou úzce kopinaté nebo protáhle trojúhelníkovité, alespoň 2,5–3× delší než široké, vroubkovaně pilovité, tupě špičaté, na bázi uťaté nebo velmi slabě srdčité. Řapíky jsou tenké, úzce z čepele křídlaté. Palisty jsou různě dlouhé, u horních listů někdy mohou být i delší než řapík, jsou celokrajné až nepravidelně zubaté. Květy jsou jednotlivé na tenkých květních stopkách. Kališní lístky jsou špičaté. Korunní plátky jsou obkopinaté až úzce obvejčité, zaokrouhlené, smetanově bílé, někdy s odstínem modrofialové barvy, fialově žilkované. Ostruha je tupá, asi tak dlouhá jako kališní přívěsky. Plodem je tobolka, semena jsou drobná, tmavohnědá.
Ohrožení a ochrana: U nás je druh řazen k silně ohroženým (C2t), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2). Na Slovensku je hodnocen jako zranitelný (VU), také zde je chráněn zákonem, stejně tak v sousedním Polsku.
Fotografovali Radim Cibulka, dne 23. 5. 2010 (Česko, Čechy, PR Na Hornické); Naděžda Gutzerová, dne 3. 8. 2021 (Čechy, katastr Selmice).