Syn.: Dipsacus pilosus L.
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité; Dipsacaceae Juss. – štětkovité
Virga pilosa
Rozšíření: Evropa a Kavkaz, severní hranice areálu probíhá přes severní Německo a Polsko na Ukrajinu, na západě Evropy po Pyreneje a Anglii, na jihovýchodě proniká do Bulharska a Rumunska, na jihu do států bývalé Jugoslávie, Francie a Itálie. V České republice roztroušeně v teplých oblastech, střední a severozápadní Čechy (dolní Poohří, střední Polabí, Křivoklátsko, Český kras), úvaly jižní a střední Moravy, nížiny Slovenska, vzácně i ve vysokých pohořích Západních Karpat (na Slovensku nalezena ve Velké Fatře v nadmořské výšce 760 m).
Ekologie: Roste od nížin po kolinní až suprakolinní stupeň, jen vzácně vystupuje podél vodních toků výše do hor, původně druh lužních lesů, vyskytuje se v lesních lemech a křovinách, podél lesních cest, v opuštěných vlhkých a stinných zahradách a podobných biotopech.
Virga pilosaVirga pilosa
Popis: Dvouletá bylina, 80–180(–220) cm vysoká, lodyha přímá, bohatě větvená, na bázi štětinatě chlupatá, jinak lysá, na hranách drobně ostnitá. Přízemní růžice listů za květu odumřelá, dolní a střední lodyžní listy řapíkaté, 8–15(–22) cm dlouhé a 5–8(–14) cm široké, obvykle trojčetné, horní lodyžní listy menší, krátce řapíkaté až přisedlé; listy na okrajích vroubkované až pilovité. Strbouly kulovité, na konci lodyhy a hlavních bočních větví, s 60–95 květy, po odkvětu 12–20 mm, za zralosti 20–28 mm v průměru, zákrovní listeny rovnovážně rozestálé, koruna nažloutle až nazelenale bílá, plodem jsou nažky, kvete od července do září.
Záměny: Podobná štětička větší (Virga strigosa), v ČR nepůvodní, se odlišuje především většími strbouly, které dosahují po odkvětu 30–40 mm, za zralosti až 45 mm v průměru.
Virga pilosaVirga pilosa
Ohrožení a ochrana: Štětička chlupatá je v ČR hodnocena jako ohrožený druh květeny (C3).
Virga pilosa
Fotografováno dne 11. 8. 2006 (Hornomoravský úval, Přírodní park Záhlinické rybníky, lužní les Zámeček).