Zámecký park Vlašim

Zámecký park ve Vlašimi se rozkládá na 75 hektarech v členitém terénu v zaříznutém údolí řeky Blanice, využívá přírodní terén s velkým převýšením. Park byl založen 1755 majitelem vlašimského panství Karlem Josefem Auerspergem a jeho manželkou na místě původní obory a zahrady. Park byl postupně upravován do osmdesátých let 18. století, a to ve slohu romantickém, přírodně krajinářském.

Vlašim
Vlašim

Přírodní terén s nepravidelným uspořádáním dřevin a loukami byl doplněn o drobné romantické stavby – Čínský pavilon, Starý hrad, benátskou studánku, Amorův chrám, Tureckou mešitu, grottu a další. Od konce 19. století již byl park málo udržován, po pozemkové reformě v roce 1919 byla nákladná údržba parku nad možnosti majitelů.
V současné době probíhá rekonstrukce parku, který je pro své přírodní kvality začleněn v evropské soustavě chráněných území NATURA 2000. Obnovu staveb a cest i současné výsadby zajištuje ČSOP Vlašim.

Vlašim
VlašimVlašim

Ze staveb zůstal zachován elegantní Čínský pavilon, který byl postaven kolem roku 1780 jako součást většího Čínou inspirovaného areálu staveb a dekorací, dále mosty přes řeku, Starý hrad a poškozené zbytky benátské studánky, orientální lázně, socha Samsona. O celkovém stavu parku v době jeho největší slávy svědčí kresby A. Pucherny, které jsou součástí expozice ve Starém hradu.

Vlašim

Původní lesní porosty lze označit jako kyselou a habrovou doubravu, lipovou habřinu, u vody pak jasano-olšový luh. Zachovány zůstaly především staleté duby letní (více než 300 let) s obvodem kmene přes 5 m. V podrostu doubravy lze nalézt např. konvalinku vonnou, v habrové doubravě např. hrachor jarní, černýš hajní, strdivku nící, plicník tmavý, zvonek broskvolistý, sasanku hajní, pitulník horský, kopytník evropský, jaterník podléšku, ptačinec velkokvětý. V lipové javořině na suťových svazích rostou samorostlík klasnatý, lilie zlatohlavá, oměj pestrý. Na skalnatých svazích pod Starým hradem a u Samsona je zachována skalní vegetace – rozchodníky, chrpa latnatá, tařice skalní, spolu s kapradinou osladičem. Staleté duby letní hostí také vzácný hmyz i ptactvo.
Kostru parku tvoří původní dřeviny, především dub letní, javor mléč, javor klen, habr obecný, buk lesní. Doprovod vodního toku tvoří jasan ztepilý, střemcha hroznovitá, vrba křehká, topol osika. Ve svazích roste lípa srdčitá, lípa obecná (evropská), jilm drsný, na světlejších místech v lesních porostech jeřáb ptačí, třešeň ptačí. Z jehličnanů jsou v parku běžné smrk ztepilý, jedle bělokorá, borovice lesní. Z našich domácích keřů jsou v parku běžné svída krvavá, líska obecná, hloh jednosemenný, brslen evropský, zimolez obecný, trnka obecná, různé ostružiníky, bez černý, kalina obecná, srstka angrešt.

Vlašim

Do parku byly postupně vysazovány cizokrajné dřeviny. Dendrologicky nejcennější je vstupní část parku kolem zámku. Přímo u Vlašimské brány jsou to nahovětvec dvoudomý (kanadský) (Gymnocladus dioicus), jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora) a z původních stromů staré lípy, které postupně odumírají. V trávníku jsou pak soliterní např. dub letní sloupovitý (Quercus robur ´Fastigiata´), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), růže svraskalá (Rosa rugosa), platan javorolistý (Platanus ×hispanica), šácholan Soulangeův (Magnolia ×soulangeana), dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos). Stříhaný plot je z rybízu alpínského (Ribes alpinum). V blízkosti zámku najdeme ještě javor babyku (Acer campestre), jírovec žlutý (Aesculus flava), vrbu náhrobní (Salix ×sepulcralis), jírovec pleťový (Aesculus ×carnea), nově vysazený šácholan japonský (Magnolia kobus).

Liriodendron tulipifera

Na loukách jsou dominantou solitérní duby letní (Quercus robur), největší z nich má průměr 6,22 m. U cest a okrajů trávníku rostou např. buk lesní převislý (Fagus sylvatica ´Pendula´), liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera), borovice vejmutovka (Pinus strobus). U Starého hradu je skupina zajímavých jehličnanů – borovice těžká (Pinus ponderosa), tsuga (jedlovec) kanadský (Tsuga canadensis), jedle ojíněná (Abies concolor).
Cestou k Čínskému pavilonu si můžeme prohlédnout dva mladé sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum), korkovník amurský (Phellodendron amurense). U Čínského pavilonu v lesním podrostu si můžeme všimnout vraního oka čtyřlistého (Paris quadrifolia), některé exempláře mívají až 6 listů. Také zde roste mladý jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba).

Vlašim

Další zajímavé dřeviny jsou vysazeny méně nápadně, často na okraji některých palouků nebo v porostech jiných dřevin. Jsou to např. líska turecká (Corylus colurna), ořešák skalní (Juglans microcarpa), cypřišky Lawsonovy (Chamaecyparis lawsoniana) a jedle obrovská (Abies grandis).
Podle plánů má za podpory fondů EU obnova parku pokračovat, a to jak rekonstrukcí staveb a cest, tak novými výsadbami.

Vlašim

Fotografovali Jana Möllerová, dne 14. 6. 2008; Ladislav Hoskovec, dne 27. 6. 2017.