Severně Mimoně se vypíná do výšky 696 m n. m. nápadný vyvřelý čedičový kužel zvaný Ralsko, se stejnojmennou hradní zříceninou na svém vrchu a na úpatí obroubený pásem pískovcových skal, z nichž část je chráněna jako přírodní památka Vranovské skály, vyhlášená v roce 1991 na ploše 13 ha (mapa). Předmětem ochrany jsou samotné skály a také cenná rostlinná společenstva s vzácnými druhy rostlin, např. medvědicí lékařskou (Arctostaphylos uva-ursi) nebo česnekem tuhým (Allium strictum).
Vranovské skály - přírodní památka
Skály jsou z měkkého pískovce, snadno zvětrávají, a proto jsou značně zarostlé, jen několik ostrohů vyčnívá ze souvislého lesního porostu, z nichž nejznámější je Juliina vyhlídka. Převažují sosna (Pinus sylvestris) i se jmelím borovicovým (Viscum album subsp. austriacum) a buk (Fagus sylvatica), dále zde roste dub, bříza bělokorá (Betula pendula), smrk (Picea abies), jedle (Abies alba) nebo jeřáb dunajský (Sorbus danubialis). Bylinné patro je pestré, rychle se střídají různá společenstva. Místy převládají dusíkomilné byliny, jako jsou vlaštovičník větší (Chelidonium majus), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) nebo kakost smrdutý (Geranium robertianum).
Vranovské skály - přírodní památka
Na místech s vlhčí půdou roste netýkavka malokvětá (Impatiens noli-tangere) nebo ostřice lesní (Carex sylvatica), na místech s písčitou, neúživnou půdou rostou borůvky (Vaccinium myrtillus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika chlupatá (Luzula pilosa) nebo bika bělavá (L. luzuloides).
Vranovské skály - přírodní památka
Naopak na výchozech vápnitých pískovců je porost nápadně bohatý. Jmenovat můžeme tomkovici jižní (Hierochloë australis), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), silenku nicí (Silene nutans), zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), chrpu čekánek (Centaurea scabiosa), jetel alpínský (Trifolium alpestre), ostřici prstnatou (Carex digitata) a také zvláštní ostřici z okruhu ostřice oddenkaté. Taxonomická příslušnost této ostřice je nejasná už od doby svého objevení (2. pol. 19. století) a není vyřešena dodnes. Snad jde jen o zvláštní klon ostřice tlapkaté oddenkaté (Carex pediformis subsp. rhizodes). V každém případě jde o druh cenný a zajímavý. Na skalách pak hojně roste pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), konvalinka vonná (Convalaria majalis) nebo osladič obecný (Polypodium vulgare).
Vranovské skály - přírodní památka
Výše po svahu roste převážně bukový les, z význačných podrostových druhů jmenujme hasivku orličí (Pteridium aquilinum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), kyčelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), samorostlík klasnatý (Actaea spicata), vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), strdivku nicí a jednokvětou (Melica nutans, M. uniflora). A kdo se vydrápe až na hradní zříceninu, bude odměněn nejen vskutku lahůdkovým výhledem, ale také teplomilnou květenou, neboť celý vrchol je tvořen přírodní rezervací chránící suťové lesy s význačnou květenou, a možná také nějakým cizokrajným překvapením.
Vranovské skály - přírodní památka
Fotografováno dne 8. 5. 2012.