Labské středohoří, Vrkoč – národní přírodní památka

V Ústí nad Labem, na levém břehu Labe, se nalézá nápadný skalní útvar ukrývající ve svém středu vynikající ukázku sloupcovitého rozpadu olivinického čediče miocéního stáří ve tvaru obráceného vějíře. Od roku 1966 je útvar chráněn, dnes jako Národní přírodní památka Vrkoč.
Vrkoč
Název je odvozen od pramenu lidských vlasů, který zdejší skály nápadně připomínají. Snad ještě známější je nedaleký dvoustupňový Vaňovský vodopád, nejvyšší a nejznámější v Českém středohoří, tvořený Podlešínským potokem padajícím z působivého čedičového amfiteátru. Ač je předmětem ochrany příroda neživá, lze zde nalézt i zajímavé rostlinstvo v čele s velmi vzácným lomikámenem trsnatým vlnatým (Saxifraga rosacea subsp. steinmannii).
Vrkoč
Skály jsou obklopeny lesem převážně s běžnými druhy, jako jsou svízel vonný (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), jaterník podléška (Hepatica nobilis), břečťan popínavý (Hedera helix), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), javor babyka (Acer campestre), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria) aj.
Vrkoč
Na skalách zaujme především na jaře nepřehlédnutelná tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduini), z dalších druhů to jsou např. pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), sleziník severní (Asplenium septentrionale), smldník olešníkovitý (Peucedanum oreoselinum), locika vytrvalá (Lactuca perennis), česnek šerý horský (Allium senescens subsp. montanum), kolenec Morisonův (Spergula morisonii), z dřevin to jsou hrušeň polnička (Pyrus pyraster), jeřáb dunajský (Sorbus danubialis), višeň křovitá (Prunus fruticosa), ale také nepůvodní šeřík obecný (Syringa vulgaris).
Vrkoč