Syn.: Watsonia bulbillifera J. W. Mathews et L. Bolus
Čeleď: Iridaceae – kosatcovité
Rozšíření: Druh Watsonia meriana pochází z Jihoafrické republiky, vyskytuje se zde v provinciích Northern a Western Cape. V tomto areálu bývá rozlišována i zde představovaná varieta W. m. var. bulbillifera. Právě tato varieta byla zavlečena i na západ Pyrenejského poloostrova (především na jih Portugalska), do americké Kalifornie, jižní a východní Austrálie, Tasmánie, na Nový Zéland i na pacifický ostrov Norfolk. Její šíření má místy až invazivní charakter.
Ekologie: Roste na travnatých, v létě vysýchavých stanovištích, v sekundárním areálu obvykle v okolí lidských sídel, zahrad, rumišť a smetišť, podél cest. Díky vegetativnímu rozmnožování prostřednictvím pacibulek může vytvářet rozsáhlé kolonie.
Popis: Vytrvalá bylina s podzemní kulovitou hlízou, která dosahuje v průměru 3–4,5 cm. Lodyha je přímá, 60–200(–250) cm dlouhá, na bázi olistěná, jednoduchá nebo s krátkými větvemi. Listy vyrůstají v počtu 4–8, jsou mečovité, až 100 cm dlouhé a 5,5 cm široké. Květenství je terminální, 20–40 cm dlouhé, o 8–16 květech; květy jsou 6četné, souměrné, 6–8,5 cm dlouhé, oranžové či načervenalé; tyčinky jsou 3. Rostlina se rozmnožuje vegetativně pacibulkami, které se vytvářejí ve svazečcích po 4–16 v horní části lodyhy.
Fotografováno dne 19. 4. 2017 (Portugalsko, Vila Nova de Milfontes, Brunheiras).