Syn.: Calysphyrum floridum Bunge, Calysphyrum pauciflorum Bunge, Diervilla florida (Bunge) Sieb. et Zucc., Diervilla pauciflora (A. DC.) Carr., Weigela pauciflora A. DC.
Česká jména: weigelie květnatá (Dostál 1950), weigelie růžová (Kubát 2002)
Slovenská jména: weigelia kvetnatá (Dostál 1950)
Čeleď: Caprifoliaceae Juss. – zimolezovité
Weigela florida
Rozšíření: Původní je v severovýchodní Číně, na Korejském poloostrově a v Japonsku (ostrov Kjúšú). Do Evropy byl druh dovezen roku 1845, v Čechách až od roku 1924, poprvé v parku v Průhonicích. Bylo vyšlechtěno mnoho kultivarů této rostliny s různě sytě zbarvenými květy, někdy i s panašovanými listy. Nyní je weigelie růžová u nás často pěstovaným druhem, zejména v parcích, zahradách a v městské zeleni včetně sídlištní zástavby, často i v živých plotech.
Ekologie: Ve své domovině roste ve smíšených lesích a v křovinatých porostech v nadmořské výšce 100–1500 m n. m. Pro pěstování poměrně nenáročný keř; je dlouhověký, vydrží až 50 let. Preferuje slunná stanoviště, dobře propustné, avšak nikoli suché, kyselé nebo mírně zásadité půdy s dostatkem živin. V zimě občas namrzá, ale dobře obráží. Rozmnožuje se řízkováním bylinnými řízky. Kvete v květnu a v červnu dekorativními květy.
Weigela florida
Weigela florida
Popis: Keř (1–)1,5–3 m vysoký. Větve v mládí zpravidla dvouřadě chlupaté, žlutavé až červenavě hnědé, později olysalé, tmavě šedé. Pupeny vejcovité, s řídce chlupatými, špičatými šupinami. Listy vstřícné, celistvé, krátce až velmi krátce řapíkaté, jejich čepel vejčitá, eliptická až obvejčitá, (2–)3–4(–10) cm dlouhá, (1,5–)2–4(–5) cm široká, na vrcholu špičatá, na bázi obvykle klínovitá až široce klínovitá, po okrajích pilovitě zubatá, na líci lysá, na spodní straně zejména na žilkách chlupatá až plstnatě chlupatá. Květenství tvoří chudokvětý vidlan z 3–4(–6) květů. Kalich s kopinatými cípy za květu ± stejně dlouhými jako kališní trubka, lysý; koruna nálevkovitě až široce zvonkovitá, v dolní polovině náhle zúžená, (2,5–)3–4 cm dlouhá, růžová až tmavočervená, uvnitř až bílá, vně chlupatá; tyčinek 5; čnělka delší než koruna, s hlavatou až kloboukatou bliznou. Tobolky otvírající se dvěma chlopněmi, dřevnaté, lysé, semena bezkřídlá.
Záměny: O poznání méně často je pěstována podobná weigelie mnohokvětá (Weigela floribunda), která má kalich téměř až k bázi členěný v čárkovité cípy, chlupaté tobolky a úzce křídlatá semena; její listy jsou nejčastěji oboustranně chlupaté, květy bývají obvykle sytěji zbarvené.
Poznámka: Rod Weigela byl pojmenován na počest německého medika, chemika a botanika Christiana Ehrenfrieda von Weigel.
Weigela florida
Weigela florida
Weigela florida
Weigela floridaWeigela florida
Fotografováno dne 24. 5. 2012 (Praha, Modřany).